0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Společnost30. 7. 20164 minuty

Tajemství ďábelské hudby

Proč může být metal stejně líbezný jako Mozart

Tentokrát trochu osobněji: autor těchto řádek se poprvé líbal s dívkou za zvuků ploužáku Nothing Else Matters od skupiny Metallica. Je to už dávno, nicméně soudobá věda tvrdí, že tato hudební stopa zůstane v jeho mozku vyryta až do posledních chvil – navzdory tomu, že kapela i dotyčná jeho mysl dávno opustily. Píseň vázaná k zážitkům dospívání je totiž zapsána v místech, která nejdéle vzdorují Alzheimerově nemoci, a dokáže i nad hrobem spustit vodopád emocí, ačkoli už stařec neví, čeho se vlastně týkaly.

Hudba má v lidské mysli zásadní význam, ale o přesné podobě vztahů mezi tóny a neurony se vědci stále přou. Letitý spor se například vede o to, zda je náš hudební vkus naučený, anebo do jisté míry předprogramovaný v mozku. Dva vědci teď – zdá se – nalezli odpověď.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

První jazyk

Vztah člověka k hudbě je skutečně součástí odvěké nervové výbavy. Nejstarší nalezené hudební nástroje jsou staré přes čtyřicet tisíc let a v dějinách prakticky nenajdeme kulturu, která by nehrála a nezpívala. Britský archeolog Steven Mithen, autor knihy TheSinging Neanderthals (Zpívající neandertálci), si dokonce myslí, že hudební software v lidském mozku je jakýmsi předchůdcem toho jazykového. První primáti se podle něj nejprve domlouvali různými popěvky nebo rytmickými signály, z jejichž základů pak vyrostla slova.

Přítulnost k hudbě vykazují už novorozeňata. Zpěv se jim líbí, umějí odlišit tóny od ruchů a během prvního roku začnou chápat žánry, totiž rozeznají…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc