Xenofobních Čechů je menšina
Uprchlická krize nepochybně proměňuje Evropu. Podle Karla Schwarzenberga jsme si poslední léta užívali v dějinách atypickou dobu klidu a bezpečí. „Teď jsme přistáli v tvrdé realitě světa, kterou jsme posledních dvacet let ignorovali.“ Jeho slova zazněla minulý týden v debatě týdeníku Respekt Evropa na rozcestí.
Ačkoli se reakce české společnosti často interpretuje jako projev xenofobie, sociolog Daniel Prokop s tím nesouhlasí. „Osmdesát procent lidí odmítá přijímání uprchlíků. Ale xenofobní je jen menšina lidí. Zbytek má pouze obavy, které mizí, pokud problém přesně pojmenujeme a strukturujeme.“


Editor Respektu Martin M. Šimečka připomněl, že v českém a slovenském prostředí se hůře hledá řešení problémů, protože posilují politická uskupení, která nenabízejí východiska, ale „jde jim jen o šíření paniky“. „Hlas rozumu pak dnes bohužel zní jako hlas idiota.“ Komunální politička Monika Horáková na konkrétním příkladu syrské rodiny v Praze ukázala, jak zdejší instituce nejsou schopny rychle reagovat na příchod minimálního počtu uprchlíků.
Debatou, která se konala minulou středu v pražských Jatkách 78, odstartoval náš diskusní cyklus Respekt Tour. Evropa se pod tlakem uprchlické krize mění, a to dokonce i v zemích, kam utečenci nepřicházejí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.










