Každé malé dítě ví, že v pohádkách se moudrý král neobejde bez svého šaška. Zrcadla, které smí v kostýmu neškodného blázna beztrestně ukazovat samotnému panovníkovi všechny ty nepříjemné pravdy, čehož se bázliví poddaní obvykle neodváží.
Říkat mocným vlastní názor do očí si žádá kuráž a to je vzácné zboží. Moudrý král ovšem ví, že se bez kritické zpětné vazby neobejde, jinak nebude rozhodovat spravedlivě. Proč byl k tak zodpovědnému úkolu vybrán právě šašek? Protože kritika podávaná v absolutní nadsázce mohla být vyřčena před celým dvorem, aniž by ohrozila důstojnost a moc majestátu. Těžko v záchvatu slepé zuřivosti vyhlásíte sousednímu království válku, když vám do toho bude vrtět nesouhlasem šaškovská hlava s rozcinkanými rolničkami. Šašek měl povinnost se králi smát. A král díky tomu nebyl pro smích.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
