Poučení z restitučního vývoje
Kulturní politika státu nemůže stát na udržení ukradených Rubensů
Vstoupí-li návštěvník do pražského malostranského chrámu svatého Tomáše, uvidí pozlacený oltář se dvěma obrazy. Na tom větším se propíchnutého patrona kostela chystá svalnatý pohan dorazit balvanem. A na tom menším kroutí hlavou svatý Augustin nad počínáním nahého chlapečka, který se snaží pomocí mušle přelít moře.
Obě plátna si místní řád augustiniánů nechal v 17. století přivézt z Antverp, namaloval jim je tam Peter Paul Rubens. Když v roce 1924 kostel vyhořel, z obrazů zbyla hromádka popela. Jenže to už tu visely jen kopie. Nebýt prozíravého zapůjčení originálů Národní galerii, přišli bychom o jedny z nejcennějších barokních pláten u nás. A také by nevznikl komplikovaný restituční spor, který nyní konečně spěje k závěru.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
