Na výstavě Karla Malicha v Jízdárně Pražského hradu jsem si koupil jeho knihu Od tenkrát do teď tenkrát a už po přečtení několika stran jsem si uvědomil, že je všechno jinak: zatímco výstava je koncipována jako jakási vesmírná show, chybí v ní to podstatné, o čem Malich píše – rodný dvůr, kopec za vsí, krávy, smrad z žumpy, kopulující prasata, slepice, kohouti… Výstava je tak estetizovaná, že z Malicha dělá jakýsi „kosmický“ kýč – měli by tam pouštět ještě „indickou“ hudbu, pálit vonné tyčinky a podávat čaj.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
