Chtěl jsem psát o nenápadné a o to protivnější vychytralosti, která je ukryta v „pokusu o recenzi“ Václava Klause na knihu konzervativního myslitele Rogera Kimballa The Fortunes of Permanence (Lidové noviny 16. 2.). Klaus si v něm libuje ve stejnosti pohledu na svět a uvádí osm hříchů moderní doby, vůči nimž Kimball argumentuje – hned v prvním hříchu polemizuje s postoji lidí, kteří se prý vychloubají tím, že „nemají žádné rigidní názory a žádné morální hodnoty a že jsou tolerantní a otevření“. Vymezím-li si protivníka v polemice způsobem, v němž otevřenost a toleranci nenápadně spojím s absencí morálních hodnot, je pak argumentace snadná. Lidé otevření však nejsou bez morálních hodnot, jen mají odvahu je interpretovat, neboť to je jediná obrana, aby se z nich nestala morální dogmata. To každodenní „znovuobjevování“ je poctivý způsob, jak takové hodnoty činit vpravdě živými a moci jim zůstávat věrným.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
