82 R46 2012
82 R46 2012 • Autor: Respekt

Tábory smrti“ v Severní Koreji oficiálně neexistují. Stejně tak tam nestojí luxusní paláce vůdců a nejsou masové hroby obětí hladomoru. Severokorejská propaganda mluví jasně: všichni jsme si rovni a máme se dobře.

Skutečnost mapuje projekt North Korea Uncovered (Severní Korea odhalena). Od dubna 2007, kdy vyšla jeho první verze, si můžete na satelitních mapách Google Earth s rozlišením pouhých metrů prohlédnout vrstvu severokorejských tajných objektů – od vojenských základen (včetně raketových sil a jaderných zařízení) přes tábory smrti až po vilu s bazénem a klouzačkou, po které jezdí sám vůdce. Stačí nainstalovat Google Earth a stáhnout vrstvu North Korea Uncovered (Severnikorea.jdem.cz).

Mapy sestavují desítky dobrovolných „špionů“ z celého světa. „Část z nich jsou bývalí členové americké armády, kteří se kdysi věnovali Severní Koreji profesionálně. Část zůstává anonymní,“ uvádí v deníku The Wall Street Journal autor projektu Curtis Melvin, ekonom z americké Virginie.

Přispěvatelé většinou vycházejí z fotografií pořízených v Severní Koreji, případně jim jako vodítko slouží svědectví uprchlých vězňů. Na fotografiích vyhledávají prvky, které jsou viditelné na půdorysu budovy – podle specifického tvaru vstupní brány například objevili palírnu, kterou si Severní Korea koupila ve Skotsku a znovu smontovala na svém území. Někdy ale nejsou externí zdroje potřeba, stačí detailně zkoumat dostupné satelitní snímky. „Najděte si elektrárny a jděte po drátech. Dostanete se k vilám pro elitu. Jen o kousek dál spatříte celá města bez elektřiny,“ říká Melvin.

Rakety mířící na Tchaj-wan

„Nezávislé komunity amatérských zpravodajců pracují s nadšením a nejsou svázány pravidly a rutinou. Stává se, že přijdou na něco, co velkým zpravodajským službám uteklo nebo se ztratilo někde v úřední mašinerii,“ vysvětluje Lukáš Visingr, vojenský a bezpečnostní analytik.

Příklady lze podle něj nalézt na respektovaném blogu IMINT & Analysis (Geimint.blogspot.com), který vede profesionální vojenský analytik Sean O’Connor. Specializuje se na analýzu a interpretaci snímků vojenských zařízení v „darebáckých“ zemích, jako je Írán, KLDR či Sýrie, ale také ve státech jako Čína nebo Rusko. A několikrát už se mu podařilo upozornit na poměrně zajímavé věci: zachytil například rozmisťování nových balistických raket v Číně (evidentně namířených na Tchaj-wan), čínskou raketonosnou ponorku nebo nové prvky v íránské soustavě protivzdušné obrany.

„Některé zpravodajské služby už s některými těmito komunitami zřejmě spolupracují, ale prokázat to je velmi těžké, protože na odhalení takového vztahu nemá zájem ani jedna strana. Lze ale oprávněně předpokládat, že třeba Izrael, který má dlouholeté a rozsáhlé zkušenosti s externími spolupracovníky ve všech možných sférách, nemá důvod se takové kooperaci bránit,“ doplňuje Visingr.

Amatérští špioni ovšem paradoxně znamenají větší problém pro demokratické země. Ty nedemokratické jsou totiž pod dohledem dokonalejších satelitů; třeba Íránci se bojí izraelské hypermoderní družice s rozlišením v centimetrech. Darebácké státy podrobné snímky většinou k dispozici nemají, takže se jim veřejné mapy základen a vojenských zařízení na Google Earth hodí.

Genocida v přímém přenosu

Podobným způsobem lze satelitní mapy využít i při sledování krizí, jako byla ta v Dárfúru, kterou mapovali dobrovolníci v rámci projektu Amnesty International. Předložit důkazy o porušování lidských práv či genocidě je teď mnohem snazší než dříve, což může zabránit dalšímu vraždění.

Zatímco v bývalé Jugoslávii se dodnes odhalují masové hroby, v Libyi se to částečně dařilo v podstatě v reálném čase, což pomohlo mobilizovat mezinárodní společenství k vojenskému zásahu. Zdaleka to však neznamená, že dokážeme zvěrstvům vždy zabránit. „Podívejme se na Sýrii – jsme schopni téměř v reálném čase pozorovat pohyb vojenských jednotek, tak jak se o to snažila Amnesty International. Stejně průhledné jsou pohyby ruských lodí s vojenským materiálem mířícím do Sýrie. K tomu, aby se povedlo něco smysluplného prosadit, je ale daleko,“ upozorňuje Jaroslav Valůch, expert na mapování krizí pomocí internetu.

I tak je však nová technologie užitečná a může pomáhat překvapivým způsobem. Společnost Tomnod buduje platformu, která umožňuje lidem zapojit se do analýzy satelitních snímků a hledat na nich třeba zbloudilé horolezce (horolezci.jdem.cz) nebo somálské uprchlíky ztracené v poušti bez pomoci (uprchlici.jdem.cz). Lidé už díky tomu nejsou odsouzeni do role pozorovatelů dění, mohou do něj aktivně zasáhnout.

Široce dostupné satelitní snímky pomáhají i chudým komunitám v rozvojových zemích. Přelomovým byl v tomto směru projekt Map Kibera, kdy si sami obyvatelé největšího slumu v Africe, v Nairobi, vytvořili detailní mapu své komunity. Kromě infrastruktury se v ní objevují specifické vrstvy, které mohou vzniknout jen na základě znalostí místních obyvatel – například mapa lokalit, kde často dochází ke znásilnění. Díky ní pak policie posílila na klíčových místech dohled. Od té doby se tento koncept šíří jako lavina africkými slumy. „Postižení už nejsou pouze v pozici oběti, která čeká na pomoc. Stávají se partnerem v procesu obnovy. Je to velmi důležité pro uchování lidské důstojnosti,“ popisuje nekonečné možnosti satelitních map Valůch.

Autor je spolupracovníkem redakce.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte