Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Knihy

Radost se ztratit ve snu

Kultovní Arzach ukázal komiksu cestu do třetího rozměru fantazie

62 arzach R22 2012
62 arzach R22 2012 • Autor: Respekt

První pohled na útlé album komiksu Arzach od francouzského tvůrce Moebia vzbuzuje pochybnosti: je tohle opravdu dílo, které zásadně ovlivnilo komiksovou i filmovou vizualitu posledních bezmála čtyřiceti let? Počet stránek tu však nehraje roli. Čtyři krátké příběhy bojovníka Arzacha, létajícího na pterodaktylovi postapokalyptickou krajinou, vyvolaly v době svého vydání v evropském komiksu malé zemětřesení a dodnes působí jako zjevení. Obejdou se beze slov, ignorují pravidla lineárního vyprávění a na několika místech i logiku, která musí ustoupit asociacím a snovým představám.

Reklama
Reklama
Reklama

Stejně jako Arzach osvobozuje imaginaci čtenářů, vysvlékl tehdy Moebius evropský komiks z tradice brakového čtiva pro náctileté a započal jeho přerod v médium s uměleckými ambicemi. Arzachův let po krajině fantazie inspiroval celé generace komiksových tvůrců, ale zanechal výraznou stopu i na vizuální podobě vědecko-fantastických filmů nebo designu počítačových her.

Vypnout rozum a zapnout fantazii

České vydání Arzacha vychází jen dva měsíce poté, co Jean Giraud alias Moebius v 73 letech podlehl rakovině. V polovině sedmdesátých let byl známý hlavně jako autor úspěšné westernové série Blueberry, kterou stvořil o dekádu dříve s belgickým scenáristou Jeanem-Michelem Charlierem. Desperát s tváří Jeana-Paula Belmonda v ní bojuje na americkém Jihu proti rasové diskriminaci, ale jinak rozhodně není sbírkou ctností. Generace vyrostlá na správňáckém klučičím hrdinovi Tintinovi dosáhla plnoletosti – a popularita Blueberryho příběhů plných násilí a nejasných motivací dobře odrážela neklidného ducha konce šedesátých let.

Bezmála čtyřicetiletý Giraud však chtěl zajít ještě dál. Američtí autoři jako Will Eisner či Robert Crumb mu ukázali, že komiks se může zcela oprostit od stereotypů postav či polopatického děje; zároveň ho to táhlo k příběhům žánru science fiction a fantasy, které v té době měly ještě podvratný náboj. Dunu Franka Herberta nebo epické fantasy série Rogera Zelazného četla tehdejší mládež jako kritiku společnosti směřující ke konzumní apatii, roli ve fascinaci jinými vesmíry hrála i obliba psychedelických drog rozšiřujících vědomí. Proč by komiks nemohl toto všechno obsáhnout?

Když v roce 1974 Giraud založil s třemi kolegy časopis Métal Hurlant (Řvoucí metal), konečně našel svobodnou platformu pro své vize. Arzach se stal vlajkovou lodí magazínu – a aby Giraud zdůraznil rozchod se starým já, podepsal sérii jménem Moebius na počest německého matematika a astronoma z 19. století. Styl kresby byl zcela novátorský: snovou poetiku Arzachova letu spoluvytváří neobvyklé stínování, jež simuluje pohyb postavy uvnitř jednoho políčka. Halucinační barvy si autor míchal sám (běžně to dělají asistenti) a fantastický svět je vykreslený do často až pitoreskních detailů a posledních šroubků kosmické lodi.

Děj komiksu, v němž se bojovník s kuželovitou čepicí a kamenným výrazem setkává s krásnou dívkou měnící se v příšeru nebo bojuje s nahým obrem, je vlastně podružný. To podstatnější se odehrává v našem vědomí: to se snaží ze sekvencí obrázků vydolovat smysl, jenž nám vždy znovu a znovu proklouzává mezi prsty. Pro čtenáře očekávajícího jasné mantinely je čtení frustrujícím zážitkem,  který ovšem obsahuje i osvobozující prvek poznání, že svět je plný nekonečných možností.

Třetí rozměr

„V jednom okamžiku svého života jsem skutečně věřil, že se můžu stát prorokem, jehož médiem je kresba,“ popisuje vizionář Giraud v dokumentu BBC svoje experimentální období z konce sedmdesátých let. Tehdy uvěřil, že komiksové médium může překlenout hranice mezi vědomím a nevědomím, racionalitou a snem a může zvěstovat nové vidění světa podobně jako drogové výlety s LSD či new age spiritualita, jíž byl fascinován. Kromě Arzacha do tohoto období patří i Nepropustná garáž Jerryho Cornelia, kde se děj posouvá volnými asociacemi mezi políčky. Když se na závěr ocitne hlavní hrdina znovu na začátku, děj se zacyklí jako Möbio­­va páska šálící představivost.

Třetím klíčovým dílem je kosmická opera Incal, kterou Moebius nakreslil podle scénáře chilsko-francouzského surrealisty a filmaře Alejandra Jodorowského proslaveného citátem: „Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů od psychedelických drog.“ Odehrává se ve vertikálním městě obydleném podle kast a také zde se hodně létá. Pro Moebia je to příhodná metafora – když postavy překonávají gravitaci, vstupuje dvojrozměrné médium symbolicky do třetího prostoru.

Na konci sedmdesátých let začal Métal Hurlant vycházet i v několika mutacích včetně americké (Heavy Metal) a Moebio­­vo dílo se tak otisklo i do vizuality velkorozpočtových sci-fi snímků své doby, jako byly Hvězdné války. Sám Giraud se aktivně podílel na podobě filmů Vetřelec či Tron; jeho Incal pak ovlivnil podobu filmů Blade Runner či Pátý element. Ty ovšem zachycují spíš druhou stránku Moebiovy detailní fantazie: vykreslení ponuré (kyberpunkové) technologické budoucnosti a světa ovládaného korporacemi.

Bláznivé a trochu děsivé

Moebiovy komiksy měly primárně velký vliv na alternativní linii komiksového žánru, která se rozvinula v plnohodnotné umělecké médium. Mezi jeho žáky se řadí David B. (Padoucnice), Mike Mignola (Hellboy) nebo japonský kreslíř a tvůrce animovaných filmů Hajao Mijazaki. Obrovský vliv měl na nejznámějšího českého komiksového autora Káju Saudka, inspiraci nezapře ani jeden z nejvýraznějších současných domácích tvůrců Nikkarin.

První české vydání Arzacha přináší i tři hříčky a pátý díl z roku 1987. V něm Moe­bius slibuje vysvětlení předchozího děje, nicméně si se čtenářem jen znovu pohrává. Ačkoli s Arzachem nesouvisí, k Moebiovu obratu řekne nejvíc úvodní povídka Objížďka z roku 1973. Autor v ní sjede autem z cesty a ocitne se v bláznivém i děsivém světě, kde si obři a mutanti podávají ruce se skutečnými editory komiksových časopisů. Za kaskádou gagů se skrývá alegorie o souboji autora s (komiksovým) establishmentem, ale také stereotypy vlastního myšlení.

Autorský komiks šedesátých let otevřel žánr novým tématům, Moebius dokončil jeho přerod ve vizuální oblasti. Mezi bublinami vyrostly fantastické krajiny plné bytostí, které v nás vzbuzují prvotní údiv z objevování nepoznaného; ostatně fanoušci sci-fi zavedli termín „pocit úžasu“ jako prazákladní důvod obliby žánru.

V třístránkovém epilogu Arrzak, dříve mlčící hrdina, pročítá nesmyslné cestovní instrukce a konstatuje: „Ztratil jsem se!“ Možná je to potutelný vzkaz. V Moebiových komiksech je radost se ztratit.

Autor je publicista.

Moebius: Arzach

Přeložil Richard Podaný, Nakladatelství CREW, 56 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte