Roaming musí zmizet
Evropská komise oznámila plán srazit poplatky za volání z mobilu přes hranice na nulu
Stačily tři neodkladné víkendové hovory s kolegou z práce a měsíční telefonní účet pana Svobody rázem povyskočil o několik stovek nad běžný průměr. Ta částka mladému muži nešla do hlavy. Při bližším zkoumání účtu zjistil, že mobilní operátor mu k hovorům s kolegou připočítal poplatky, jako by šlo o hovor přes hranice. „Jenomže já jsem byl v tu dobu jenom v Česku,“ říká mladý muž, který se chystal obvinit firmu z chybného účtování. Pak mu ale došlo, že ten inkriminovaný víkend byl na kole v Jizerských horách u hranic s Polskem a Německem, kde se mobily občas samovolně napojí na sítě několika zahraničních operátorů.
Takže i když pan Svoboda neopustil hranice republiky, volal svému kolegovi dvakrát z polské a jednou z německé sítě.
„Nedával jsem si pozor a nečetl varovné esemesky, že jsem v cizí síti,“
říká muž, který si po této zkušenosti mobil při víkendovém sportování doma v pohraničních horách raději vypíná. A není sám. I když fyzické hranice mezi evropskými zeměmi padly, u mobilních sítí jsou pořád nepřekročitelně narýsované. A i když člověk zůstává v síti svého domovského operátora (třeba T-Mobile má pokryté všechny země EU), stačí v síti překročit tyto virtuální hranice, a účet za volání je mnohonásobně vyšší. To se má však změnit. Evropská komise už před třemi lety začala tlačit největší mobilní operátory k tomu, aby ceny za volání přes hranice…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
