Petra Procházková
Petra Procházková • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Je to rarita, zvláštnost na světové politické scéně nebývalá. Na ukrajinských prezidentských volbách není nejzajímavější to, kdo v nich nakonec zvítězí. Dokonce ani to, zda přišlo dost voličů k urnám či zda se druhé kolo uskuteční, či nikoli. Tím nejdůležitějším je, kdo je totálně prohrál už dávno před nimi. Poraženými jsou oranžová barva a dosavadní prezident Viktor Juščenko – bez ohledu na to, kolik získal hlasů. Jako symbol obrody ukrajinské státnosti, jako ztělesnění šance na definitivní přestřižení pupeční šňůry spojující Ukrajinu s Ruskem, osvobození se od velkého bratra a integraci do evropských struktur Juščenko skončil.

Petra Procházková
Petra Procházková • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
Škoda. Na rozdíl od většiny kandidátů, a nakonec i favorita Viktora Janukovyče, byl Juščenko člověkem evropského gusta. Když po prvních vítězných volbách, následujících po oranžové revoluci před pěti lety, spoluvytvářel seznam hostů zvaných na inauguraci, na předním místě bylo jméno bývalého českého prezidenta Václava Havla. Tomu se hrdina ukrajinské revoluce chtěl podobat nejvíc. A Ukrajinci to pochopili – Juščenko byl jejich Havlem a to, že skutečný Havel kráčel v ty inaugurační dny s úsměvem po Majdanu, centrálním náměstí v Kyjevě, vnímali jako důkaz správnosti své oranžové volby.

Jenže pak Havel odjel domů. Upřímně řečeno, stejně by asi svému příteli Juščenkovi nedokázal poradit, jak vzdorovat ruským tajným službám, Putinovu vydírání, evropské ignoranci a opatrnictví vůči sovětskému bloku či prorusky orientovanému ukrajinskému východu. Vzal si velké sousto, Viktor Juščenko. Chtěl vstoupit do dějin jako ten, kdo zahájil novou, demokratickou éru v první postsovětské zemi. Nepovedlo se mu to nikoli proto, že by nebyl výjimečnou osobností. To on je. Možná mu ale chyběla zkušenost disidenta a také přátelé, kteří by se v bezmezné víře, vybaveni absolutní trpělivostí kolem něj srotili a vydrželi i to, co běžný politik s normální dávkou solidarity nevydýchá. Měl to těžší, Juščenko než Havel. Jestliže se Rusové smířili se zradou Čechů či Poláků, pak Ukrajincům přeběhlictví neprošlo. Juščenko musel být politicky zlikvidován a mezinárodně zdiskreditován. Pomohl tomu i on sám sérií fatálních chyb, neschopností kompromisu a nedostatečným diplomatickým talentem. Zdá se, že na export havlovství východním směrem bylo uvaleno embargo.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte