Od chvíle, kdy v roce 1903 přišel I. P. Pavlov s teorií podmíněných reflexů, jsou objevy ruských vědců spojeny především s válečným uměním. Ne vždy měly ale agresivní povahu. V roce 1915 ještě pan Zelinskij přišel na to, že nejlepší protiplynová maska je s filtrem naplněným dřevěným uhlím, a zachránil tak mnoho lidských životů. Pak už to ale všechno mělo tak trochu násilný odstín. Kdyby zbrojaři ruské vědce nepopoháněli, ti by nepřišli ani na polovinu objevů, které jim získaly světový věhlas. V roce 1930 vytvořil Semjonov teorii chemické řetězové reakce a v roce 1947 spatřil světlo světa asi vůbec nejslavnější ruský objev: pan Kalašnikov vymyslel geniálně jednoduchý stroj na vraždění – samopal AK-47. Následovala první atomová elektrárna (uvedena do provozu 1954) a první atomový ledoborec (pochopitelně se jmenoval Lenin). V uzavřených, umělých městech vzdálených tisíce kilometrů od civilizace, se ruští géniové snažili vymyslet, jak by SSSR přepral Ameriku. Než to vykoumali, SSSR se zhroutil a s ním i ruská věda. Tzv. monoměsta, kde se kromě bádání nedalo dělat nic, umírají spolu se svými obyvateli.
Ruské objevy jsou dnes sporadické a skromné. Jeden zásadní ale může lidstvo posunout hodně kupředu. Nebo naopak. Bakterie, vypěstovaná v podmínkách věčného mrazu, pomůže člověku dožít se až 140 let. Ruští vědci v čele s Anatolijem Baršukovem vydlabali z jakutského ledu Bacillus F, starý asi tak milion roků, který zatím poskytuje dlouhověkost myším a mouchám. Na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 48 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
