Zaregistrovala to i vlivná zahraniční média. Státem většinově vlastněný energetický gigant ČEZ se rozhodl zcela nepokrytě ignorovat vládu, která má diktovat pravidla, jimž je podřízen. Bitevním polem se stal všeobecně známý spor o způsob třicetimiliardové modernizace elektrárny Prunéřov, jednoho z největších evropských otravovatelů ovzduší. ČEZ si naprojektoval pro sebe nejvýhodnější variantu, a aniž by čekal na konečné slovo ministerstva životního prostředí (které mělo o celé věci jinou představu), rovnou si zadal výrobu komponentů podle svého.

„ČEZ je neobvykle mocná firma. I když jde o podnik řízený státem, skutečná moc směřuje obráceným směrem, z managementu ČEZ do politiky,“ komentoval dění kolem Prunéřova vlivný britský týdeník The Economist.

Větší haló než v Británii by měl postup ČEZ způsobit na české půdě. Koneckonců je to právě zde, kde akce a plány této mimořádně ziskové a bohaté firmy ovlivňují nejen energetiku, rozvoj průmyslu, ale také ekonomiku, společenskopolitické klima a zdaleka ne v poslední řadě životní prostředí. Hodnota ČEZ je seriózními auditory odhadována na šest až sedm set miliard korun. Zisk, který firma se sedmdesátiprocentní státní účastí produkuje v posledních pěti letech (ročně v průměru padesát miliard), může zařídit třeba potřebné investice do vzdělání, vědy nebo na rozjezd důchodové reformy.

Stát tuto možnost nevyužívá. Za…