Ve stepi
Probouzím se do šera a zimy. Jurta přes noc vychladla, oheň v kamnech dávno vyhasl. Soukám se ze spacáku. Skrze škvíry ve stěnách vidím, že venku je už světlo, nějak moc světla. Beru si kalhoty a boty a jdu se ven vyčurat. Padá sníh a všude je bílo. Potkávám kluka z vedlejší jurty, směje se, sníh koncem srpna ho nepřekvapuje. Vracím se do jurty, vzápětí přichází paní domu, rozdělává oheň a dává vařit vodu na ranní čaj. Vchází otec rodiny, Ganbold, a hned dostává misku s čajem, pak i já. Objevují se další příbuzní, zvědaví na nečekaného hosta, jurta se plní a všichni dostávají čaj. Říkám, že jsem antropolog, škola mne sem už počtvrté vyslala na výzkum a zda se mohu zeptat na pár věcí. Ganbold přikyvuje, vybaluji tedy diktafon a nahrávám s ním rozhovor. Všichni kolem napjatě poslouchají.
Cítím únavu, mám za sebou dlouhý mnohadenní pěší pochod. Trochu se mi motá hlava.…

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin: