Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Fokus

Čisté svědomí

Petra Procházková
Petra Procházková • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer

Gruzínský uprchlík čečenského původu, bývalý partyzán Timur Borčašvili, se stále skrývá. Senátor Štětina mu sice pomáhá unikat před orgány, které ho chtějí z ČR vyhostit, většina občanů i úředníků oprávněných rozhodnout o jeho osudu ale trvá na svém – kluk by se měl vrátit tam, odkud s vypůjčeným pasem přišel. Ať už Čečenec nebo Gruzín, v obou zemích panuje oficiálně mír. V Čečensku na opravených náměstích Grozného stojí fontány a maminky s dětmi korzují po zrenovované Putinově třídě. Z téhle idyly řízené Ramzanem Kadyrovem, prezidentem Čečenska a velitelem armády hrdlořezů, není důvod utíkat. Jenže organizace Memorial zveřejňuje zprávy, ze kterých vyplývá, že severní Kavkaz stále není vhodnou destinací pro rodiny s dětmi. Kdyby s Memorialem naše orgány činné v azylovém řízení více kamarádily, věděly by, že na třetině Čečenska (zbytek území se nedaří monitorovat) bylo vloni uneseno skoro sto lidí. Deset mrtvol už našli. Každé tělo má za sebou příběh, který by mohl být příběhem Timura.

Petra Procházková
Petra Procházková • Autor: Ilustrace – Pavel Reisenauer
Zmizel třeba Madmadsalich Masajev. Čtyři měsíce ho drželi v tajné věznici – autobusu prezidenta Kadyrova, v obci Itum-Kale, na hranici s Gruzií, pár kroků od gruzínského Pankiského údolí – rodiště Timura Borčašviliho. Mučili ho, simulovali popravu, prezident Kadyrov mu strkal své boty před obličej, aby je olízl. Masajev přežil zázrakem. Jeho příběh popsal bývalý ruský voják, dnes slavný novinář Vjačeslav Izmailov.

Jiná věrohodná osoba, šéfka organizace Graždanskoje sodejstvije Světlana Gannuškinová, vyznamenaná cenou Člověka v tísni Homo Homini, napsala v otevřeném dopise prezidentu Medveděvovi: „Teď vám sdělím příběh člověka, kterému jsme také nedokázali pomoci…“ A vypráví o únosu dvacetiletého partyzána Alichana Markujeva, který uvěřil slibům o amnestii a vzdal se prezidentu Kadyrovovi. Paní Gannuškinové tehdy zavolal anonym a sdělil, že Alichan je ve vězení, kde ho převléknou do maskáčů a prohlásí, že byl zastřelen při veleúspěšné protiteroristické operaci ruských tajných služeb. Koncem listopadu 2009 ho našli mrtvého u obce Seržen Jurt se samopalem v ruce. Prý se zase dal k partyzánům. Světlana ví o řadě dalších případů. Být na místě těch, kteří u nás rozhodují o osudu prchajících Kavkazanů, pozvala bych si Gannuškinovou a novináře Izmailova jako poradce. Dost by mi pomohli mít čisté svědomí.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte