Již dva lékaři mi naznačili, že jsem naivní, když daruji pravidelně a zdarma krev. Podle nich na tom další články řetězce (nemocnice, firmy?) vydělávají obrovské sumy, zatímco dárce dostane padesátikorunovou poukázku na obložené chlebíčky. Co se děje s mou krví dál? Využívají obchodníci s krví toho, že dobrovolně darovat krev je prostě eticky správné?
LENKA MALÁ, CHRUDIM
Ptali jsme se ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze MUDr. Daniely Duškové, primářky transfuzního oddělení:
Dobrovolné dárcovství podporujeme proto, že jakákoli i relativně nízká platba související s darováním krve zvyšuje riziko přenosu infekce transfuzí. Krev a krevní složky se při každém odběru vyšetřují na známky infekcí (HIV, he-patitida B a C a syfilis), ale některá vyšetření jsou založena na zjištění protilátek, takže infekce nemusí být v den odběru odhalena, protože protilátky nemusí být ještě vytvořeny. Z tohoto důvodu preferujeme bezpříspěvkové dárcovství, protože dárce není motivován platbou, a nemá tedy důvod zatajovat informace související s rizikem přenosu infekce.
Co se týká „obchodování“ s krví a jejími složkami, transfuzním oddělením vznikají náklady s nákupem materiálu, diagnostik na předepsaná vyšetření a o úhradě spojené s transfuzí rozhodují zdravotní pojišťovny.
Jak se s krví zachází po odběru? Dárce daruje plnou krev formou běžného odběru nebo plazmu či trombocyty (krevní destičky) formou aferézy. Plná krev se dále zpracovává na koncentrát červených krvinek a plazmu, eventuálně na koncentrát krevních destiček.Všechny tyto transfuzní přípravky jsou určeny k léčbě pacientů, stejně tak koncentráty krevních destiček z aferézy. Plazma je určena pro pacienty až po tzv. karanténě, část plazmy jde na další zpracování na krevní deriváty (např. k výrobě očkovacích látek). Transfuzní oddělení s transfuzními přípravky neobchodují, pouze v případě nedostatku si je poskytují. Nemůžeme hovořit o ceně, je to za úhradu pojišťoven.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
