Bučící zmrzlina
To bylo zase jednou bučení. Minulý čtvrtek na Václavském náměstí v Praze začali prodávat zmrzlinu Ben & Jerry´s. Na oslavu toho, že tato zmrzlina je z mléka, byly přítomny živá kráva, slečny převlečené za krávy a bučící reprobedny. Mělo to tedy být veselé bučení, ale ve skutečnosti to bylo bučení labutí, píseň o tom, že epocha Bena a Jerryho už skončila. A že domácí nebo též řemeslnou, s osobní péčí připravenou zmrzlinu aby člověk v Česku pohledal a že to zase nebude ona.
Podobné je to s dalšími takzvanými prémiovými zmrzlinami, které by měly být víc než pouhé zmrzliny. U nás se prodává ještě Häagen-Dazs a také prémiová řada zmrzlin Mövenpick. Jsou docela dobré, to ano, jinak je to ale sladká nuda: s železnou pravidelností vždycky stejné a ke koupi všude na planetě, kde už vynalezli mrazák.
A existuje tedy v Česku nějaký unikát? Nějaký český Ben nebo moravský Jerry? Nějaké ty Hradčany mezi zmrzlinami? Je jich málo. V Praze je to třeba Cream & Dream (www.cremeriamilano.cz), kterou ze samých pravých čerstvých surovin vyrábí pravý Ital Guido Benucci. Do jisté míry je to cukrárna Světozor (www.hajek-bousova.cz), v jejichž sorbetu lze nalézt občas i čerstvou jahodu, se štěstím i malinu. V Brně je to zcela rukodělná zmrzlina cukrářské rodiny Hvězdů, jejíž nejstarší člen Drahoslav Hvězda prohlašuje, že „co se v kraji urodí, by se tam mělo také sníst“, na důkaz čeho připravuje například slivovicovou zmrzlinu ze slivovice, nebo žloutkovou zhuštěnou dvacítkou žloutků. Ve vší tichosti, ačkoli právě toto by si zasloužilo mohutné zakvokání z reprobeden a oslavné defilé dojnice i s nosnicemi.