Česká policie připravuje obvinění v obrovském skandálu kolem drahých stíhaček

17A_mala_R27_2009_s.jpg
17A_mala_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Jan Kavan patří zcela jistě mezi tuzemské klíčové osoby korupční aféry gripeny. Zpráva o tom, že Švédové zastavili vyšetřování tohoto skandálu, jej zastihla za hranicemi. „Nebudu s vámi o tom mluvit, je to dávno za mnou a mám jiné starosti, než se zabývat výmysly,“ říká do telefonu muž, kterého schůzka s teroristickou organizací Hamás nedávno připravila o místo poradce šéfa sněmovny. Tento zkušený harcovník se však mýlí: problém s gripeny za ním není. Stockholmští detektivové sice složili zbraně, ale česká policie stále jeden ze základních skandálů z dob opoziční smlouvy vyšetřuje a Kavan, bývalý premiér Miloš Zeman a další protagonisté nákupu mohou být v dohledné době obviněni. Stejně jako řada vlivných lidí v dalších třech státech, kde se podezření na korupci kolem gripenů stále řeší ve speciálních policejních útvarech.

17A_varianta01_R27_2009_s.jpg
17A_varianta01_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Chytli ho, Williho
Jedna z největších korupčních afér posledního desetiletí zasahuje kromě Evropy i Asii a Afriku a zabývali se jí také Američané. Úplatky se zatím nepodařilo nikomu nikde prokázat, ale řečeno slovy švédského vrchního žalobce Christera van der Kwasta je nepochybné, že prodeje zbraní a letadel konsorcia firem British Aerospace (BAE) a Saab „provázely skryté a neprůhledné platby“ různým lobbistům a konzultantům. Celková suma určená zřejmě na úplatky může dosahovat až deseti miliard korun.

Po korupci kolem gripenů pátrají detektivové v řadě zemí už déle než deset let. To není nijak neobvykle dlouhá doba – například proslulý evropský skandál kolem nákupu vrtulníků Agusta pro belgickou armádu se vyšetřoval od roku 1988 také deset let. Nakonec jej ale policie rozlouskla a v roce 1999 byl za přijetí úplatků odsouzen muž, který nákup schválil – někdejší belgický ministr hospodářství a později šéf NATO Willi Claes. Stejný úspěch si nakonec slibují policejní optimisté od současné práce na gripenech. „Ano, ve vyšetřování pokračujeme,“ říká mluvčí tuzemské protikorupční policie Roman Skřepek a stejnou odpověď dostáváme od jeho britských, rakouských a švýcarských kolegů a také od mluvčího haagského Eurojustu, který se všemi zeměmi spolupracuje. Hlavním zájmem vyšetřovatelů jsou konta dlouholetých konzultantů a poradců firmy BAE a politici, kteří nákupy letounů od BAE prosazovali.

Kolik z oněch zmíněných deseti miliard šlo na úplatky do Česka, není jasné. Podle nejpravděpodobnější policejní verze dostali tuzemští politici za prosazení šedesátimiliardového nákupu stíhaček Gripen čtyři sta až sedm set milionů korun. Policie však dodnes prověřuje, odkud, kam a komu peníze přes různá nastrčená konta ve skutečnosti protekly.

Jen si připomeňme, že soutěž, kterou tehdy Zemanova vláda vyhlásila, byla ušita právě gripenům na míru tak okatě, že zbytek velkých světových výrobců na protest proti manipulaci podmínek ze soutěže odstoupil (viz rámeček Jak se nakupovaly gripeny). Podezření o transakci posiloval i fakt, že jsme za obrovskou sumu nakupovali stíhačky, o nichž čerství spojenci z NATO tvrdili, že je vůbec nepotřebujeme. Experti Aliance doporučovali pražským politikům věnovat peníze na přebudování armády a výbavu speciálních jednotek, které by mohly být nasazovány ve vojenských misích Aliance. S těmito výhradami souznělo varování tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka, že investice do zbytečnosti navíc zadluží zemi natolik, že ji budou splácet další generace. Prostě už samotné vyhlášení soutěže vzbuzovalo obavy, že jde o naprosto zbytečné rozhazování veřejných peněz prosazené masivní korupcí.

Dnes jsme o osm let dále a stále více indicií ukazuje, že tehdejší podezření bylo oprávněné. A zároveň je pravda, že kdyby záleželo jen na české policii, nevěděli bychom nic. Už v době, kdy parlament rozhodoval o nákupu gripenů, ohlásili tři senátoři, že jim byly anonymně nabídnuty úplatky, když zvednou ruku pro nákup. Policie sice zjistila telefonní budky, odkud korupčníci volali, ale tím tehdy celé české vyšetřování pravděpodobné korupce skončilo. Detektivové se vůbec nezabývali řadou odborných analýz, které nákup označovaly za naprosto nevýhodný, a bez povšimnutí nechali ležet zveřejněné informace, že někteří politici v kuloárech mluví o tom, že za schválení obchodu bude mezi politické strany rozděleno tři čtvrtě miliardy korun.

Tuzemské pátrání se obnovilo až před dvěma lety zásluhou speciální britské protikorupční jednotky (SFO) a přičiněním tří švédských novinářů, kteří tehdy odvysílali reportáž dosvědčující tok zhruba tří miliard korun na konta konzultantů společnosti BAE z několika zemí. Novináři získali pravděpodobně informace od britské policie, ale k tomu se ještě dostaneme. V každém případě jsme se tehdy dozvěděli základy velkého příběhu praktik jedné z největších světových zbrojařských firem a ten příběh je nutné v kostce připomenout.

18A_varianta_R27_2009_s.jpg
18A_varianta_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Zastavte to, prosím
Detektiv britské protikorupční služby SFO Matthew Cowie byl deset let motorem pátrání po úplatkářských praktikách britské státní společnosti BAE. Na počátku vyšetřování stálo podezření na korupci jihoafrických politiků. Ti koupili od BAE v druhé polovině minulého desetiletí stíhačky Gripen – a britská SFO dostala údajně poměrně přesný anonymní popis, že za schválení obchodu bylo v Jihoafrické republice rozděleno přes miliardu na úplatcích. Při prověřování účtu BAE detektivové narazili na obchod za sedmdesát čtyři miliard dolarů, za něž koupila Saúdská Arábie od BAE stíhačky Tornado a Hawk. Cowiemu a jeho kolegům se podařilo prokázat, že zbrojaři poslali na účty tamní královské rodiny desítky milionů liber a jednomu z princů věnovali luxusně vybavené dopravní letadlo. Tehdy málem celé vyšetřování úplatků z BAE skončilo. Saúdové podle britských médií vyhrožovali, že pokud bude vyšetřování pokračovat, odstoupí od obchodu, a pro zbrojovku i vládu šlo o tak obrovský obchod, že Tony Blair doporučil vrchnímu prokurátorovi, aby vyšetřování kvůli bezpečnostním zájmům Británie zastavil. To se sice stalo, nicméně Cowie a jeho kolegové už měli další stopy.

Pátrání po různých podezřelých platbách pro Saúdy přes různé neprůhledné bahamské či panamské společnosti přivedlo SFO ke jménu Alfons Mensdorff-Pouilly, Rakušanovi, který se oficiálně vydává za farmáře, ale jeho hlavním příjmem byly peníze za konzultace pro BAE.

Kromě běžných odměn inkasoval Mensdorff od BAE „platby pro třetí strany“, jak zní termín detektivů SFO. Přesně řečeno na Mensdorffovy účty přišly od BAE v průběhu posledních deseti let v přepočtu tři miliardy korun, které on poté distribuoval lobbistům a konzultantům v zemích, kde BAE prodávala své zbraně. To samo o sobě nebyl trestný čin, všichni adresáti vysvětlovali toky peněz jako odměny za práci pro BAE. Jenže tak jednoduché to nebylo. Na Mensdorffovy účty přišly i peníze, jejichž původ nedokázal vysvětlit, a tak falšoval příjmové doklady a rakouská policie jej za to před třemi měsíci zatkla – za praní špinavých peněz. SFO zjistila, že část z Mensdorffových miliard, zhruba čtyři sta milionů korun, se dostala k tuzemským zástupcům BAE, třeba ke známému zbrojaři Richardu Hávovi a lobbistovi Otto Jelinkovi.

V podstatě ke stejným závěrům (dokumenty zřejmě unikly právě z SFO) dospěli reportéři švédské televize, kteří pod falešným krytím zástupců BAE oslovili několik českých politiků. Chtěli zjistit, kdo byl konečným příjemcem peněz vyplacených firmou Saab, a čeští politici byli už pár let v podezření, že jsou to právě oni.

18D_varianta02_R27_2009_s.jpg
18D_varianta02_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
Kdyby Steven promluvil
Jan Kavan falešné identitě reportérů uvěřil a na skrytou kameru jim řekl věty, které podezření na korupci při nákupu gripenů ještě zesílily. „To by bylo zničující. Ty peníze měnily vlastníky, byl to fakt dobře známý v parlamentu, bylo to tajemství sdílené mnoha lidmi,“ odpověděl Kavan na otázku přestrojeného reportéra, co si myslí o tom, že policie zahájila znovu vyšetřování úplatků kolem gripenů. „Peníze dostávali lidé napříč politickým spektrem, rozděloval je zdejší zástupce BAE Steven Mead, ten kdyby promluvil, tak by se desítky důležitých lidí dostaly do vážných problémů,“ komentoval dál hrozbu policejního vyšetřování „zástupcům BAE“ Kavan, který byl v době prosazování nákupu stíhaček ministrem zahraničí. Po odvysílání reportáže pak tvrdil, že jeho slova „byla vytržena z kontextu“, celý záznam ovšem prokázal, že to není pravda.

Česká policie pak znovu rozjela již zastavené vyšetřování a během dalších dvou měsíců vznikl tým detektivů z pěti zemí (Česko, Rakousko, Velká Británie, Švédsko a Švýcarsko – ta poslední země kvůli kontům skrytých plateb v tamních bankách).

„Opravdu vám nemůžeme prozradit žádné podrobnosti, ale ta spolupráce stále funguje a můžu říct, že je velmi intenzivní,“ říká mluvčí Skřepek. Podle policejních kuloárních informací byla vyslechnuta řada lidí, včetně Kavana, Meada, Hávy, Jelinka i Mensdorffa. Všichni jakýkoliv podíl na korupci popírají. „Vyloučeno, žádné peníze jsem nikomu nerozděloval,“ říká Mead. „Byly to peníze za mé poradenské služby,“ vysvětluje lobbista Otto Jelinek fakt, proč na jeho účty chodily desetimilionové částky původem ze švédské společnosti Saab. Ale proč chodily klikatě přes Bahamy a různé podivné firmy? „Nebudu odpovídat, odmítám, že bych zprostředkoval úplatky představitelům české strany,“ říká Jelinek. Tuzemská policie údajně prověřuje řadu kont, aby našla konečné adresáty plateb z BAE, a například v Rakousku, kde mají zmapováno asi sto milionů Mensdorffových příjmů v eurech, dosud neobjevili, kam ty peníze zmizely. „Máme řadu informací, které nám dovolují podezřívat pana Mensdorffa z úplatkářství, ale pro veřejnost je není možné uvolnit,“ říká rakouský prokurátor Michael Radasztics.

Pokud jde o platby do Česka, úplatky se zatím prokázat nedají, dva známí adresáti peněz – Jelinek a Háva – tvrdí, že šlo o platby za konzultantské služby, a policie to zatím nedokáže vyvrátit. Ve Švédsku bylo vyšetřování uzavřeno s tím, že se nepodařilo prokázat, že by se firma Saab na úplatcích podílela, nicméně prokuratura tvrdí, že existují nepochybné důkazy o skrytých platbách ve výši alespoň tří miliard korun.

18C_varianta_R27_2009_s.jpg
18C_varianta_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
V roce 2002 z nákupu gripenů v Česku sešlo. Na posledním zasedání parlamentu před volbami byl nákup překvapivě zamítnut jedním hlasem, lidovecký poslanec Tomáš Kvapil změnil při tomto posledním hlasování svůj názor a jeho proti rozhodlo. Nicméně podle kuloárních informací byly už úplatky vyplaceny a strany měly na výběr: buď peníze vrátit, nebo obnovit jednání. Špidlova vláda nakonec schválila pronájem stíhaček Gripen za dvacet miliard korun.

V roce 2003 vydalo ministerstvo vnitra – přesně řečeno tým, kterému šéfoval vedoucí bezpečnostního odboru Michal Mazel – zprávu o korupci v Česku, která upozornila, že úplatky jsou tu distribuovány mezi politické strany pomocí různých poradenských a konzultantských firem. Během roku 2002 vzrostl počet registrovaných firem s podobným zaměřením čtyřnásobně. Bez nadsázky se dá říci, že systém úplatků, který se uplatnil v případě gripenů, se stal otcem novodobého úplatkářství v Česku. Třeba loni vzrostla suma vyplacená státními úřady za konzultace na osminásobek oproti roku 2005.

„Když se podíváme, jak čeští policisté odložili podezření na korupci v nákupu gripenů před osmi lety, tak to, kam nás dostalo současné vyšetřování, je úspěch. Víme, jakým způsobem se platilo, jaké cesty, konta a lidi k tomu výrobci gripenů používali. Samotná korupce se prokazuje těžko, ale Evropa se bude muset zamyslet nad systémem kontroly podobných plateb a dát jim mantinely. V Británii se o tom vážně uvažuje,“ říká bezpečnostní expert Michal Mazel, který má dnes poradenskou firmu.

Policisté mimo mikrofon tvrdí, že se jim podaří toky peněz, které sloužily jako úplatky, objasnit. Problémem sice bude prokázat, že šlo o korupci, ale přesto, že jejich vyšetřování nemá velkou politickou podporu, jsou si jisti, že ještě několik obvinění padne.

18B_R27_2009_s.jpg
18B_R27_2009_s.jpg • Autor: Respekt
JAK SE NAKUPOVALY GRIPENY

Léto 1997: Odehrála se první médii zdokumentovaná schůzka ohledně stíhaček Gripen. Otto Jelinek, někdejší kanadský ministr sportu a později hlavně lobbista a konzultant, se sešel se dvěma zástupci BAE a dvěma českými diplomaty. Jednalo se o možnosti dodávek gripenů pro českou armádu.

Podzim 1997: Majitel firmy Omnipol Richard Háva se stává oficiálním zástupcem konsorcia BAE/Saab v Česku. Konsorcium tím získalo pro zastupování svých zájmů jednoho z nejvlivnějších českých zbrojařů s vynikajícími kontakty na armádu i politiky, které získal především při řadě velmi neprůhledných zakázek pro armádu.

Jaro 1999: Ministr Egon Lánský zprostředkovává schůzku jednoho z majitelů firmy Saab Petera Wallenberga s premiérem Milošem Zemanem a několika jeho ministry. Wallenberg přesvědčuje vládu, že stíhačky potřebujeme, a nabízí, že v případě koupě gripenů je můžeme montovat v krachujícím podniku Aero Vodochody. Ve stejnou dobu podepisuje vláda s NATO smlouvu o modernizaci naší armády. Stíhačky mezi požadovanými prioritami modernizace nejsou. O tři měsíce později se vláda rozhoduje, že na výběr stíhaček pro armádu vypíše soutěž.

 Leden 2000: Z funkce je odvolán náměstek ministra obrany Jindřich Tomáš, pověřený zpracováním podkladů pro soutěž. Podle jeho analýzy by bylo logické a desetkrát levnější koupit olétané, ale ozkoušené stroje od některé z aliančních zemí než nabízené gripeny. Vláda s analýzou nesouhlasí, odvolává i ministra obrany Miroslava Vetchého, který svého náměstka podpořil. Ministrem se stává Jaroslav Tvrdík a je vyhlášena soutěž, jejíž podmínky jsou podle světových výrobců ušity na míru gripenům a velké firmy na protest ze soutěže odstupují. Vláda nákup gripenů schvaluje.

2001–2002: Odborníci odhadují, že za gripeny budeme muset zaplatit alespoň dvakrát více, než je původně uvažovaných šedesát miliard. Ministerstvo obrany ani vláda nemá na takovou investici peníze a vláda Miloše Zemana se rozhodne zaplatit pomocí dluhopisů. To však musí schválit parlament. Po více než ročním dohadování a hlasování, které naznačuje, že nákup gripenů těsnou většinou hlasů projde, přichází červen 2002. Schválení nákupu o jeden hlas neprošlo.

2003: Vláda Vladimíra Špidly vyhlašuje výběrové řízení na pronájem stíhaček. Soutěž má opět skandální průběh. Vyhrají gripeny, ale vláda před veřejností i před neúspěšnými uchazeči tají, podle jakých kritérií rozhodla.

2004: Vláda podepisuje smlouvu na desetiletý pronájem dvanácti stíhaček Gripen za dvacet miliard korun. Aliance nás upozorňuje, že s těmito stroji nemůže kvůli technickým a logistickým důvodům počítat pro mise NATO. Stíhačky se od té doby žádné mise nezúčastnily, plní jen formální úlohu ve hlídkování nad českým územím.

2007: Policie začíná vyšetřovat možnou korupci v pořízení gripenů, hlavními podezřelými z distribuce úplatků jsou muži, kteří stáli na počátku jednání s firmou BAE – Richard Háva a Otto Jelinek.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2986

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte