Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Krátce

Krátce

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby, Čechům se tak prodraží úvěry i hypotéky. Základní úroková sazba stoupla o čtvrt procenta, současných 3,75 procenta je nejvyšší hodnota za posledních šest let.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Rekordně vysoké úroky - Autor: Kateřina Malá • Autor: Respekt
Fotografie: Rekordně vysoké úroky - Autor: Kateřina Malá • Autor: Respekt

Rekordně vysoké úroky

Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby, Čechům se tak prodraží úvěry i hypotéky. Základní úroková sazba stoupla o čtvrt procenta, současných 3,75 procenta je nejvyšší hodnota za posledních šest let.

Hlavním důvodem zvyšování je i nadále inflace, která podle čerstvých statistik dosáhla rekordních 7,5 procenta. Vzhůru ji táhnou rostoucí ceny ropy, ale i zdražování potravin nebo zvýšení základní sazby DPH. Vyšší úroky by měly utrácení, a tedy i inflaci přibrzdit. Současné lámání rekordů je podle ČNB krátkodobé, vysoká inflace se ale zřejmě ještě řadu měsíců udrží, a zvyšování úroků tak nemusí být poslední. Spolu s rozhodnutím o úrocích ČNB zveřejnila i prognózu letošního hospodářského růstu. Oproti loňským 6,1 procenta by měl klesnout o dva procentní body.

Do USA od podzimu bez víz

Už od letošního podzimu budou moci Češi cestovat do Spojených států bez víz. Minulý týden to při své pracovní návštěvě v Praze potvrdil vysoký představitel amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Richard Barth. Američané si nicméně stále ponechají právo veta nad tím, koho z Česka k sobě pustí. Podle nového režimu budou Češi o vstup do USA žádat pomocí on-line formulářů, a to krátce před odletem. Ten budou následně americké úřady schvalovat.

Společně s Českem by se ve stejné době mělo zrušení víz dočkat také Estonsko a Řecko, naopak Poláci by se měli dočkat až napřesrok. Ve své historii Češi zatím nikdy nemohli cestovat do Spojených států bez víz.

Krejčíř unikne

„Tak třeba porušení smlouvy není u nás trestný čin,“ napsal jihoafrický soudce Steven Holzen ve zdůvodnění, proč se rozhodl nevydat Radovana Krejčíře ke stíhání do České republiky. V tomto případě měl na mysli stodvacetimilionový úvěr, který si vzal Krejčíř u České spořitelny, použil ho na jiné účely, než uváděla úvěrová smlouva, a nevrátil. Podobně se soudce Holzen vyrovnal s dalšími obviněními. Některé důkazy proti Krejčířovi označil za rovné hospodským řečem. Nakonec soudce prohlásil, že Krejčířovo stíhání je v Česku politicky motivováno a že se rozjelo na zakázku „prezidenta“ Stanislava Grosse poté, co nastoupil do funkce.

Jihoafrický rozsudek neznamená, že je Krejčíř nevinen, ani to, že soudce byl diletant, který ani neví, kdo je v Česku prezidentem. Jen ukazuje, jak vypadá stíhání tuzemských podvodníků z odstupu. Soudcovo zdůvodnění se dá přeložit – dost dobře nechápu, jak mohlo k operacím provedeným Krejčířem v demokratické zemi vůbec dojít, zřejmě jen proto, že spolupracoval s politiky, a když se jim stal nepohodlným, začali jej likvidovat.

Krejčíř je v Česku obviněn – z pohledu laika někde zřejmě oprávněně, jinde naprosto nesmyslně – z řady trestných činů, včetně únosů a přípravy vraždy. Pokud se chtějí tuzemská justice a policie opravdu se zločiny Krejčíře vypořádat, měly by jihoafrickému soudci naslouchat. Krejčíř by totiž své podvody nespáchal bez podpory a účasti bankéřů a dohod s politiky. Rozhodnutí soudce Holzena ještě není pravomocné.

Srbské odmítnutí

Minulou neděli obhájil v srbských prezidentských volbách úřadující prezident Boris Tadić svůj druhý mandát. Tadić z Demokratické strany (DS) zvítězil velmi těsně, o 120 000 hlasů, nad nacionalistou Tomislavem Nikolićem. Evropská unie minulou středu nabídla Srbsku podpis tzv. „asociační dohody“, čili první krok na cestě do EU. K překvapení všech však Srbsko v čele s premiérem Vojislavem Koštunicou a jeho Demokratickou stranou Srbska (DSS) dohodu odmítlo s tím, že nesouhlasí s unijní misí v Kosovu a lepší vztahy s EU nechtějí měnit za ústupky. Premiér také nepodpořil Borise Tadiće v prezidentských volbách. Unijní mise, kterou Koštunica odmítá, by měla v Kosovu převzít pravomoci od jednotek OSN, ty působí v jihosrbské provincii již od roku 1999.

Právo plodu na pohřeb

Majestát a komplexnost lidského života od jeho početí minulou středu potvrdil francouzský kasační soud. I tak lze interpretovat v Evropě bezprecedentní rozsudek. Neboli mrtvě narozený či kvůli rizikovému těhotenství z těla matky odstraněný lidský plod automaticky nabývá občanskoprávního stavu, ať už je stupeň jeho vývoje jakýkoliv. Zaniká tím hranice 22 týdnů od začátku těhotenství, od níž se toto právo ve Francii zatím odvozovalo. Jinými slovy lidský zárodek v jakémkoliv vývojovém stadiu může být zapsán do občanskoprávního registru. Což znamená, že rodiče, kteří fetus zplodili, mají oproti minulosti po jeho předčasné smrti právo dát mu jméno, ale i získat plod či tělo a důstojně ho pohřbít.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].