Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Editorial

Tak jako mají některé redakce zásobu předem napsaných nekrologů o pravděpodobných kandidátech na smrt, my jsme byli nuceni zásobit se třemi verzemi titulní strany.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Tak jako mají některé redakce zásobu předem napsaných nekrologů o pravděpodobných kandidátech na smrt, my jsme byli nuceni zásobit se třemi verzemi titulní strany. Jednu máme pro případ, že oba kandidáti na prezidenta neuspějí, dvě pro případ, že jeden z nich zvítězí. V pátek v noci čekala tiskárna na povel, kterou ze tří verzí má vložit do stroje. Už předem je mi líto těch dvou kreseb Pavla Reisenauera, které nepoužijeme.

Vše důležité k pátečním událostem najdete v komentáři Erika Taberyho (str. 11) a reportáži Jana Brabce (str. 16),věnujme se tedy dalšímu hlavnímu tématu tohoto vydání (str. 36–41). Máme se bát recese? Ano i ne. Bát se máme proto, že krize amerického trhu s hypotékami byla podle matematických modelů asi tak málo pravděpodobná, jako že se naše planeta zítra srazí s asteroidem, a přesto k ní došlo. Z toho vyplývá, že archetypální lidský strach z nepředvídatelného nebezpečí je na místě i dnes a vrací nás, díky bohu, do přirozeného světa uvědomělé nejistoty. Strach má ovšem smysl jen tehdy, je-li korekcí naší pýchy a neochromuje naši přirozenou důvěru v budoucnost, jejímž vyjádřením je například život na dluh. Nemáme se bát příliš, neboť – a to je paradox globální ekonomiky – úzkost z budoucnosti je stejně smrtící jako bezbřehý optimismus. Jiří Sobota napsal – maje na paměti čtenáře bez ekonomického vzdělání – mimořádně čtivý příběh o oběhu peněz a lidské povaze, tu českou nevyjímaje.

Také další příběh – tentokrát téměř ryze český – se vyvíjí jako spirála stále vyšších sázek. Na jejím počátku jsou tři muži a pár milionů, na konci souboj o miliardy. Tomáš Pavlíček (str. 28) se vydal na Ostravsko rozplétat dějiny české privatizace, v tomto případě jde o ocelárny Nová huť a společnost s tajemným názvem Petrcíle.

Respekt se rozhodl vrátit k některým případům, které svého času plnily hlavní zprávy všech médií a dnes po nich zůstala pachuť nevysvětlených záhad. Kdo si pamatuje, co vše se dělo kolem Unipetrolu? Čím byl zajímavý osud Radovana Krejčíře nebo Františka Mrázka? Anebo tajemství Stanislava Grosse? V dalších vydáních Respektu přineseme výsledky našeho pátrání po pozadí těchto osudů a důvodech jejich nejasných konců.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].