Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

V březnu bude ministerstvo projednávat novelu zákona o pedagogických pracovnících, během prvního pololetí nás čeká příprava dvou rozsáhlejších novelizací školského zákona a do června bude dokončen návrh novelizace zákona o výkonu ústavní výchovy.

Krátce/Co nám chystá vláda

Respekt 4/08

Co chystá ministr Liška

Dovolte mi, abych touto cestou uvedl na pravou míru informace o legislativních záměrech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Váš týdeník uvádí, že „velkou revoluci nečeká ani resort školství vedený Ondřejem Liškou. Ministr zatím slíbil, že dokončí dva zákony připravované už od loňska – o podpoře sportu a boji s dopingem.“ Přestože zmíněné dva návrhy zákona jsou velice důležité, legislativní plán skládající se toliko z dopracování těchto dvou norem bych i já pokládal za chudičký. Skutečnost je naštěstí docela jiná. V březnu bude ministerstvo projednávat novelu zákona o pedagogických pracovnících, během prvního pololetí nás čeká příprava dvou rozsáhlejších novelizací školského zákona a do června bude dokončen návrh novelizace zákona o výkonu ústavní výchovy. Tyto materiály budou předloženy vládě ke schválení do konce června 2008. Nejzásadnější materiál, na kterém intenzivně pracujeme, se týká úpravy modelu státní maturity. Tato novela bude během několika týdnů předložena vládě ke schválení.

Všechno jsou to změny právních předpisů, které budou mít z hlediska vzdělávacího systému velký dopad. A to mluvíme pouze o prvním pololetí tohoto roku. Nehledě na to, že plán legislativních úkolů zahrnuje pochopitelně i přípravu řady vyhlášek a prováděcích předpisů. Přestože se o nich v článku nezmiňujete, jejich význam je pro oblast vzdělávání mnohdy takřka srovnatelný s dopadem samotných zákonů. Musím zároveň podotknout, že řada úkolů, které jsou součástí mé koncepce, není součástí legislativního plánu na letošní rok. Např. koncepční kroky a příprava novelizace vysokoškolského zákona budou probíhat celý letošní rok.

Ondřej Liška, ministr školství

Fakt nechceme torpédovat Unii

Respekt 2/08

Oč opírat debatu

Nezdieľam názor pána Zahradila o tom, že Turecko by sa malo stať právoplatným členom EU. Argumenty proti sú, dúfam, všeobecne známe, preto sa odvolám len na niekoľko výrokov zo spomínaného rozhovoru.

Pan Zahradil hovorí: „…pokud Turecko někdy do EU vstoupí, tak na volný pohyb pracovních sil bude uvaleno dlouhé přechodné období. Takže problém, který na první pohled vypadá hrozivě, je ve skutečnosti rizikový o několik řádů níž, než se o tom mluví.“

Ak by Turecko vstúpilo do EU, bol by to najľudnatejší štát Únie, ktorý nezdieľa hodnotový systém ostatných krajín Európy. Netreba zabúdať na fakt, že demokracia a sekulárna vláda v Turecku je žiaľ stále ešte zabezpečovaná armádou. Domnievam sa, že je nezodpovedné presúvať problém migrácie tureckého obyvateľstva na ďalšie generácie. To, čo sa javí ako politický úspech v perspektíve dvoch desaťročí, sa môže z dlhodobého hĺadiska ukázať ako neuvážený krok. Politici, ktorí sa snažia smerovať obyvateľstvo k „lepším zajtrajškom“, sa v žiadnom prípade nemajú právo rozhodovať na základe osobnej skúsenosti. Argumenty by sa mali opierať o analýzy a štatistiky, ktoré v tomto prípade poukazujú na veľké problémy aj medzi tureckými prisťahovalcami v západnej Európe.

Vzhľadom na to, že samotný islam neprešiel za stáročia svojej existencie žiadnou významnejšou reformou a situácia na Blízkom východe sa neustále komplikuje, určite sa nedajú robiť spoľahlivé predpovede, čo sa týka politickej a náboženskej nálady v samotnom Turecku. V tomto svetle skúsenosti hovoria, že je vždy lepšie riešiť problémy ako pomocná strana, a nie ten, kto je v konflikte priamo zahrnutý.

„Autor, turecký politický analytik, říká, že Unie by jeho zemi měla stanovit pevné datum, jinak že tamní motivace k reformám ochabne.“ Ako je možné, že reformy v Turecku sú priamo podmienené vstupom do EU? Nie je to vydieranie? Nemalo by sa Turecko v prvom rade snažiť o reformy preto, aby sa jeho obyvateľom žilo lepšie?

Žiaľ, považujem argumenty pána Zahradila za veľmi nedostatočné. Keďže ide o krok, ktorý by mal zásadný vplyv na budúcnosť a slobodu v Európe, debata by mala prebiehať skutočne na základe odborných analýz a štatistík, ktoré, dovolím si tvrdiť, v tomto momente svedčia proti vstupu Turecka do Európskej únie.

Anna Zorkovská

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].