Během posledních desetiletí dochází v Evropě k intenzivní degradaci půdy, která je způsobena nebo zhoršována lidskou činností. Odborníci vyjadřují obavy, že se v budoucnu intenzita těchto negativních procesů zvýší. Patrně k tomu přispěje i probíhající změna klimatu doprovázená extrémními výkyvy počasí, které mohou mít negativní účinky na půdu. Ekonomické škody způsobené v Evropské unii ničením půdy mohou podle odborníků dosahovat desítek až stovek miliard eur ročně. Přesto média o půdě obvykle referují kvůli spekulantům s pozemky nebo při popisu následků lijáku, který půdu z polí spláchl do garáží a ložnic postižených…

Evropská půda potřebuje ochranu. Ale jakou?

Evropská komise (EK) na základě podkladů odborníků konstatovala, že nevhodné lidské činnosti „ničí kapacitu půdy plnit řadu zásadních funkcí“ a že „nedostatečná ochrana půdy ohrozí udržitelnost a dlouhodobou konkurenceschopnost v Evropě“. V listopadu 2004 uspořádalo nizozemské předsednictví EU konferenci, na které členské státy a další subjekty vyjádřily silnou podporu pro společný postup v ochraně půdy: Následně proběhla i dvouměsíční veřejná konzultace, během které se za pomoci internetu tisíce občanů a stovky organizací vyjadřovaly k možným prvkům budoucí strategie ochrany půdy. V říjnu 2006 pak na základě výsledků připomínek veřejnosti předložila Evropská komise návrhy tematické strategie a rámcové směrnice EU pro ochranu půdy.

V Evropském parlamentu byl návrh EK přivítán a 13. listopadu 2007 pro něj v prvním čtení hlasovala velká většina europoslanců. Překvapivě však byl návrh rámcové směrnice zablokován na prosincovém jednání rady ministrů životního prostředí Evropské unie. Přes úsilí portugalského předsednictví, eurokomisaře pro životní prostředí Dimase a řady národních ministrů se nepodařilo dosáhnout politické dohody, kterou zablokovala menšina pěti států (Německo, Francie, Velká Británie, Rakousko a Nizozemsko). Zablokování dohody o směrnici kritizovala řada politiků, ale také mezinárodní federace biozemědělců (IFOAM), ochranářská organizace BirdLife nebo největší evropská federace nevládních ekologických organizací EEB.

Zatím tedy není jasné ani to, jestli se podaří najít společná pravidla pro ochranu evropské půdy, natož jak budou vypadat. Břemeno politické odpovědnosti za hledání kompromisu mezi partikulárními zájmy jednotlivých států nyní leží na slovinském předsednictví EU. Zatím se bohužel politici shodli jen na tom, že se Evropa potýká s problémem degradace půdy a že je tento problém vážný.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte