Po letech relativních přebytků se jídlo opět dostává do popředí světové politiky. Nejde přitom o oblíbené recepty manželek světových lídrů, ale o miliony lidí, kteří se kvůli rostoucím cenám potravin přesouvají do ulic a ohrožují stabilitu řady zemí.
„Je to takové tiché tsunami bez hranic,“ uvedla Josette Sheeranová, výkonná ředitelka Světového potravinového programu při OSN (WFP). Jen za posledních pár měsíců způsobil nedostatek jídla protesty, případně omezení vývozů ve 22 zemích od Filipín až po Mexiko. Dotovaná malajská rýže se stala vítanou pašeráckou komoditou na hranicích s Indonésií a dvojnásobný růst cen obilovin během posledního roku přiměl afghánské farmáře k zasetí pšenice místo tradičního opia. Globální prosperitu posledních několika let podle všeho nahrazuje kvalitativně nová éra relativního nedostatku potravin, vysokých cen a neklidu na světových trzích. Rozjezd je přitom opravdu ostrý. „Možná se poprvé blížíme situaci celosvětové humanitární krize,“ varuje Josette Sheeranová. Hlavním úkolem třídenního summitu Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), který se konal minulý týden v Římě za účasti vrcholných představitelů 151 států, proto byla shoda na bezprostředních opatřeních i dlouhodobém postupu k řešení současné krize.
Počasí, ropa, růst a politici
U zrodu nynějších problémů stojí souhra…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
