2008-1206-vobr-65R222008.jpg
Fotografie: Začínají se tady dít zajímavé věci. – Autor: Archiv autora • Autor: Respekt

„Dáš si slivovici?“ budí mě Franta jako obvykle. Spím u něj na voňavém seně v krajanské vesnici Svatá Helena v rumunském Banátu. Sluníčko už rozehnalo mlhu stoupající od Dunaje a je třeba vyrazit do práce. Tak jako každé ráno ujišťuji Frantu, že na slivovici je ještě brzy, a k snídani si raději dávám klobásky a kávu. Rád bych do ní i mléko a Jarmilka přede mne staví sušenou smetanu v kelímku. Špásuje, jak se tady říká. Ví dobře, že jsem nejel tisíc kilometrů proto, abych tu teď pil nějakou sušenou věc a nechal si ujít nejlepší mléko na světě, které voní mateřídouškou a vojtěškou.

Jarmila a Franta mě adoptovali už před léty, a tak jsem tady jako doma. Beru si od Franty z jeho nově otevřené půjčovny cyklistických potřeb horské kolo a spěchám za truhlářem Pekem, abych s ním domluvil výrobu turistických ukazatelů, kterými značíme trasy kolem vesnice. Domlouváme se rychle a bez problémů – Pek má už bohaté zkušenosti a jeho výrobky z dubu nebo jasanu často směřují do Čech.

Trojice mladých žen z Brna, se kterými tady jsem, už mezitím začala u Jarmilky v obýváku šít s místními ženami panenky z ovčí vlny – budoucí suvenýry na prodej. Je to jeden z našich projektů, jak Banátu pomoci. Sešlo se tady asi osm švadlenek ve věku od pěti do šedesáti pěti let, všude jsou chomáče vlny a všude klokotají ženské hlasy. Raději tedy utíkám na samý okraj vesnice za paní Eliášovou, která ubytovává turisty. Požádala mě, abych jí vyfotil pokoje na internet. Je vynikající kuchařka, a tak se mi po focení nedaří odpoutat od talíře buchet, kterým tady říkají hanácké koláče.

Před obědem volá Rádio Temešvár a chce mluvit se švadlenkami. Z rozhovoru bude dělat pořad do českého vysílání, které je vždy v neděli po kostele a které krajané hodně sledují. K obědu jsou Jarmilčiny řízky a pak společně se švadlenkami spěcháme na salaš nad vesnicí, kde se dnes koná ovčí svatba. Je to prastarý pastevecký rituál, během nějž se rozdělují povinnosti při starosti o společné stádo. Rumuni dojí ovce a měří podojené mléko. Domlouváme s nimi nákup vlny, která by se pak používala na výrobu panenek. Pak zpátky na Helenu, jdu domlouvat otevření školy na zítřek, kdy přijedou z Čech doktoři a budou ve třídě ošetřovat krajany.

Cestou potkávám turisty jedoucí na koních někam na vyhlídku. Sedla, která jsem před týdnem přivezl, už tedy plní své poslání. S ředitelem Frantou Rochem domlouvám školní ordinaci a potom ještě se švadlenkami sedáme do auta, abychom stihli zajet do vedlejší české vesnice Gerník. Vyhýbáme se dírám v asfaltu na horské cestě a za hodinku jsme na návsi. S panem knihovníkem Merhautem probírám nad mapou značení turistických cest mezi vesnicemi, které má na starosti právě on.

Holky mezitím shánějí kroje. Venca Pieček, místostarosta a majitel hospody na návsi, jim slibuje, že když přijdou v pondělí, až bude žena na poli, dá jim všechny kroje, které najde ve skříni. Hospodou hlaholí smích nad pivem, jako bychom ani nebyli v rumunských horách, ale někde na Plzeňsku, odkud sem krajané před skoro dvě stě lety přišli.

Nočním bukovým lesem se vracíme na Helenu. Před hospodou „U Pepsiho“ je rušno. Kromě turistů potkáváme i náčelníky dětských táborů z Čech: byli tu dělat nábor pro letní dětský kemp na překrásném místě u vodních mlýnků za Gerníkem. Přihlásilo se jim více místních dětí, než můžou vzít, což je dobrá zpráva.

U piva ještě probíráme zítřejší návštěvu dobytčího trhu v Sikovicích, kde máme tip na česací stroj na vlnu. Pak se cestou, která občas mizí v korytě potoka, vydáme do nejvýše položené české osady Rovensko, kde je třeba dokončit značení a obejít pár ubytovávajících. Rumunská vláda tam před časem zavedla vysokorychlostní internet, tak se tam na léto chystá několik pražských manažerů. Snad i tato vesnice nakonec přežije exodus místních, kteří odcházejí do Čech – za lepším výdělkem, za lepšími doktory nebo prostě za rodinou, jež odešla už dřív. Probíráme to s Vencou Pražákem, který pochází z Rovenska a opravuje tam teď dům pro ubytovávání. Na Helenu přivezl turisty a bude se jim celý týden věnovat. Potřebuje ještě čtyři nafukovací kánoe, aby turisté mohli sjet řeku Neru. Už na seně přemýšlím, kde seženu nějaké starší lodě. Byl to hezký den. Turisté probouzejí z letargie krajanské vesnice a spící podnikatelskou chuť krajanů. Začínají se tady dít zajímavé věci.

Autor je koordinátorem projektu pomoci banátským Čechům společnosti Člověk v tísni.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte