2008-800-mobr-cilannahled.jpg
2008–800-mobr-cilannahled.jpg • Autor: Respekt

2008-800-vobr-cilan.jpg
Autor fotografie: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Občas slyším na dětských hřištích, jak je nutné omezit v životě dětí televizi a podporovat četbu knih. Souhlasím. Ale s dodatkem, že je třeba to dělat fundovaně, nikoli fundamentalisticky.

Pokud jde o četbu a televizi, problém podle mne spočívá v tom, co čteme a na co se díváme. Schválně, co nám dává více? Film od Coenů nebo knížka od Coehla? Když v ringu postavíme do jednoho rohu písmo a do opačného obraz, co tím vyřešíme? Nic. Takto postavit věci proti sobě není správné. Blíží se Svět knihy. Bohužel, zdá se mi, že na tom veletrhu jsou kniha a tvorba spíše druhořadou věcí, že tam jde hlavně o obchod. Dnešní knižní průmysl vnímá knihu často jako součást lidové masové zábavy, a proto tyto akce ovládají podnikatelé. V dávných temných dobách obecné negramotnosti kniha představovala něco jiného než dnes ve světě gramotném. Pryč jsou časy, kdy četba a psaní byla činnost vyvolených. Dnes umí číst a psát každý. Také se dnes ale ztrácíme v záplavě brakové literatury a knižní a nakladatelské perličky, co mají skutečnou literární a kulturní hodnotu, se těžko hledají.

Češi jsou národ knih a front. V 80. letech jsem viděl v tisku pozoruhodnou fotku, údajně zprostředkovanou CIA. Na ní byla dlouhá fronta před jedním pražským obchodem. Snímek měl poukázat na strádání a útrapy Čechoslováků v komunismu. Americký agent si ale nevšiml toho, že nápis nad obchodem v cizí řeči zněl: Knihkupectví. O pár let později jsem na vlastní oči ty fronty na knihy viděl. Hezký zvyk. Myslím četbu, ne fronty. Na výše zmíněné fotce není jasné, zda lidi třeba nečekají na sbírku chilského nebo českého Nerudy, a tedy zda fronta není projevem poslušnosti k režimu nebo projevem sounáležitosti s národem.

Občas vidím pozoruhodné novodobé fronty. Například: na autogramiádách. Polovina lidí si nechává od autora podepsat knížku a druhá polovina pouze stránku malého zmuchlaného sešitu, kam sbírají autogramy. Nabízí se tedy otázka, zda jsou fronty vůbec znamením kvality.

Tento ročník veletrhu hostí Španělsko, což je knižní velmoc, jejíž nadnárodní nakladatelství před časem likvidovala malá nakladatelství v Jižní Americe. Myslím si, že je dnes více než nutné dobře vědět, kdo jsou redaktoři a překladatelé knih, ale také kdo jsou vydavatelé. Platí to i pro Čechy, protože když dva dělají totéž, není to totéž.

Autor je chilský spisovatel, žije a podniká v Praze.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte