Ke kořenům blba a blbečka
Neláká mne býti blbem, kterým je Spejbl. A blahořečím osudu, že jsem se nenarodil synem blba se všemi vyhlídkami na následky dědičnosti.
Neláká mne býti blbem, kterým je Spejbl. A blahořečím osudu, že jsem se nenarodil synem blba se všemi vyhlídkami na následky dědičnosti.“ Takhle si ve 20. letech stěžoval anonymní přispěvatel časopisu Naše loutky, když chtěl ústy Kašpárka bránit jeho vystrnadění z prken plzeňského Loutkového divadla feriálních osad duem Spejbl a Hurvínek.
Čeští fašisté loutkáři Josefu Skupovi (1892–1957) později ve Vlajce vyčítali, že šíří „kult nejdokonalejších blbů a degenerátů Spejbla a Hurvínka“. Komunisté mu po válce pro změnu v Jednotě vyčinili za to, že jeho dřevění hrdinové obecenstvu nepředkládají „to konstruktivní. Žije se nám lépe, žije se nám radostněji.“ A demokrat Václav Černý si k tomu všemu ve svých Pamětech přisadil tvrzením, že byl Skupa tvůrcem „otcovského blbečka a dětského blbečka“.
Tohle vysmívané duo má za sebou každopádně hodně úspěchů a teď slaví další triumf. Nový soubor pěti CD Klasický Spejbl a Hurvínek Josefa Skupy, tedy nahrávek z let 1929–1956, se momentálně drží na špici zdejšího žebříčku prodejnosti desek s mluveným slovem. A určitě na ní vydrží hodně dlouho.
No tak vidíš!
Dědičně blbý, degenerovaný a nekonstruktivní pár má totiž mizivou konkurenci – v prodejních statistikách jeho nadvládu občas naruší jen namluvený Tolkien, Foglar nebo Cimrman. Spejbla s Hurvínkem Češi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.