Interview se šamanem

Během své cesty do západoafrické Guinea-Bissau jsem mohl posoudit jak v praxi funguje spolupráce moderní medicíny a tradičního léčitelství.

SINGLOVIC.BLOG.RESPEKT.CZ

Ve středu 25. dubna jsem se účastnil ženevské zdravotnické konference o využití tradiční medicíny při léčbě malárie. Hned druhý den jsem odlétal do západoafrické země Guinea-Bissau, kde jsou lidoví léčitelé zapojeni do projektu distribuce rektálního artesunatu. Až 75 % nemocí v subsaharské Africe léčí šamani. Tradiční medicína je všem dostupná a jsou na ni navyklí po generace. Dosavadní trend byl lidové léčitele vypudit, zakázat je navštěvovat, označit jako vrahy atd. V Tanzanii jsou území, kde málokdo přizná, že navštívil šamana, neboť se bojí postihu.

V Guineji-Bissau je situace opačná. Vláda se snaží léčitele zapojit do systému zdravotnické péče a využít je jako jedny z distributorů nového antimalarického léku. A nevedou si věru zle.

Na zapojení tradičních léčitelů můžeme najít nejeden etický problém. Dáme-li jim do ruky účinný nástroj pro potírání vážných forem malárie, zvýšíme procento vyléčených a lidé se budou vracet. Co když ale nebudou trpět malárií, ale něčím, co má podobně symptomy? Asi uznáme, že bude lepší přesvědčovat zdejší lidi o vhodnosti návštěvy zdravotního střediska, kde budou mít komplexnější vyšetření a adekvátní léčbu. Zápal plic, po malárii druhý největší zabiják afrických dětí mladších pěti let, se bez antibiotik léčí opravdu špatně.

V případě malárie je to stejné. Zatím nebyla v Africe objevena žádná bylina, která by dokázala stoprocentně vymýtit parazita falcipara z těla, a bez toho se malárie nikdy nezbavíte. Projekt v Guineji-Bissau však tradiční léčitele, a rektální artesunat v jejich rukou, využívá jako „prereferral treatment“, neboli jde o to podat lék a ihned poslat do nemocnice. Jeden z mých úkolů je zjistit, jak se jim to daří.

Přijíždíme do vesnice Enchugal a ptáme se po Viriatu Quintundovi, který zde léčí. Čekám staršího podivína, krk ověšený talismany, ale skutečnost je jiná. Nacházíme usměvavého, podle desítek kolem pobíhajících prasat, kuřat a koz dobře zaopatřeného mladého muže ve vojenské košili.

Kolik dětí jste čípky léčil?

Pokud si dobře vzpomínám, tak kolem dvanácti.

Zemřel z nich někdo?

Nikdo, všechny jsem později našel v pořádku.

Jak vše přesně probíhalo?

Rodiče přišli, že mají nemocné dítě. Pokud jsem zjistil, že se jedná o malárii, pak jsem se rozhodl pro tento lék. Nejdříve jsem s rodiči vyplnil souhlas k léčbě a pak čípek použil.

Podle jakých příznaků jste rozhodl, že se jedna o vážnou malárii?

Opětovně zvracení… (přemýšlí, vzpomíná, jak byl vyškolen; PI projektu s ním chvilku diskutuje kreolským dialektem), otupělost či křeče. Čípek je určen pro malárii, která vyčerpává děti.

Co jste dělal po zasunutí čípku?

Nějakou dobu jsem dítě držel v předepsané poloze, aby čípek zase nevylezl ven, vyplnil jsem další formulář a všem rodičům poradil, že musí okamžitě do zdravotního střediska, neboť tato léčba není dostatečná.

Poslechli vás všichni?

Ne.

Můžete nám říci, jak byste dítě léčil bez tohoto léku?

To nemůžu, je to mé tajemství.

Nepotřebujeme vědět jména rostlin, které používáte. Jak je aplikujete?

Smíchám rozemleté byliny s palmovým olejem, natřu tím celé dítě a zabalím do deky, aby horečka přešla. Poté dám rodičům směs, která se má pít. Také jim radím, aby zašli do zdravotního střediska.

Nenapadlo vás někdy zkombinovat tuto tradiční léčbu s moderní?

Nikdy jsem to nemusel udělat, neboť čípek spolehlivě pomáhal.

Chtěl byste čípek používat i v budoucnosti?

Ano.

Měl jste pocit, že máte v té době více pacientů a je to tím, že máte nový lék?

Slyšel jsem, že si to sousedé pochvalují, a měl jsem také případy, kdy mě navštívili lidé z dalších vesnic, kde mají jiného léčitele. Bylo to asi proto, že jsem měl tento lék.

Nechal jste si někdy za léčbu čípkem zaplatit?

Lidé mi neplatí přímo v době léčby. Když se jejich stav zlepší a mají pocit, že je to díky mně, tak mi něco přinesou. Nejčastěji prase či slepici.

Tento případ je asi ideální, ale nevěřím, že vše, co nám odpověděl, byla pravda. Jeho velkou výhodou je důvěryhodnost pro vesničany a snadná přístupnost. Pokud však dítě bydlí ve vesnici, která má stejně daleko do zdravotního střediska jako k léčiteli, pak je lepší vyrazit rovnou do střediska. Většina afrických zemí také má či zavádí systém, kdy v každé vesnici je jeden či dva vyškolení zdravotníci, kteří mají základní léky a radí sousedům, jak při nemocech postupovat. Otázka je, jestli není opravdu lepší dát léky jim a pomoci jim tak v těžkém boji proti jejich tradičním konkurentům…

Výzkum nového léku proti vážným formám malárie.