2006-1591-mobr-06B.gif
2006–1591-mobr-06B.gif • Autor: Respekt

2006-1591-vobr-06B.jpg
Fotografie: Ředitel Žejdl: I tohle jsme už chlapcům zabavili. – Autor: ČTK, www.ctk.cz • Autor: ČTK

Loni v červenci byl v Boleticích u Děčína otevřen kriminál pro mladistvé vrahy a extrémní násilníky. Ministryně školství tehdy odhadla, že do roka přibudou další dva ústavy tohoto typu, v Polance na Ostravsku a v pražských Bohnicích. Dvanáct míst v Boleticích je prý málo, mladiství se dopouštějí trestných činů čím dál víc a společnost je potřeba chránit, říkali tehdy ministerští úředníci. Jenže dnes statistiky ministerstva spravedlnosti říkají, že trestná činnost mladistvých naopak klesá. Pravdu tedy mají spíš kritici problematické nákladné investice do nápravy mladých vrahů.

Od roku 1989 do roku 1995 se počet pachatelů nejdříve téměř zdvojnásobil ze 3800 na více než 7000, v letech 1996 až 2001 trestná činnost mladistvých kulminovala, počet pachatelů pravidelně převyšoval 10 tisíc ročně. Od té doby až do roku 2004 (údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici) ale počet pachatelů strmě klesá až na necelé 4000. Mladých kriminálníků je zkrátka zhruba stejně jako v roce 1989.

Podobnou křivku lze vysledovat také u osob, které byly odsouzeny za vraždu. Od počátku 90. let jich přibývalo, v roce 1996 jich bylo 203 (z toho 17 mladistvých), pak ale jejich počet vytrvale klesal až na 143 (z toho 13 mladistvých). Zde je nutné poznamenat, že podle údajů ministerstva vnitra policie každoročně objasní 9 z 10 vražd a že podíl mladistvých na nejzávažnějších trestných činech značně kolísá (v roce 1996 bylo ze všech vrahů necelých 8% nezletilých, v roce 2000 necelá 3 %, v roce 2004 pak 9 %). Veřejnost má přesto pocit, že se „vraždí jako nikdy“. A právě veřejností se zaštítila vláda, když letos v lednu rozhodla, že za 400 milionů korun zřídí ne dva, ale tři ústavy. Kde bude ten poslední, zatím nikdo nerozhodl. Důležité je, že vylekaná veřejnost chce bezpečí. Má to ale háček: čím vyšší koncentrace těžkých zločinců pohromadě, tím nižší šance na jejich nápravu.

Boletickému „pasťáku“ se říká zámeček, protože malému zámku se podobá mnohem víc než sídlu mladých vrahů. V budově je hrobové ticho. „Chlapci mají zrovna výuku,“ vysvětluje jedna z vychovatelek. Škola je ostatně to, na co sází ředitel ústavu Jaroslav Žejdl. „S vyšším vzděláním klesá počet násilných činů,“ říká ředitel. „Tohle jsou nebezpeční mladíci, kteří jsou třeba schopni na vás bez váhání vytáhnout nůž. Nechodili do školy, kradli, loupili, vraždili, a teď jsou méně agresivní. Ta změna je citelná.“ I pan Žejdl ale připouští, že „jeho“ kriminál k převýchově zrovna nepřispívá. „Jsem přesvědčen, že problémovým dětem pomáhá spíš než izolace přirozenější prostředí, kde jsou různě namíchané, třeba i kluci a holky dohromady, a mají kolem sebe různé vzory,“ uvádí Žejdl. „Jenže společenská objednávka je holt společenská objednávka.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte