Stroje proti hrobům

Poprvé se ten zvuk ozval loni v létě. Lžíce bagru se tentokrát nezabořila jen do hlíny a kamení, ale narazila na střepy. Archeolog Petr Brestovanský zpozorněl. Zastavil nešetrný stroj a pozorně si prohlédl úlomek jakési keramické nádoby. Rychle poznal, že nejde o jen tak obyčejný hrnec.

Ten, kdo nádobu vyrobil, žil v době, kdy do počátku letopočtu zbývalo zhruba tisíc let. Řím ještě nevznikl, Homér se dosud nenarodil. Území velké části Evropy tehdy obývali zemědělci, kterým dnes říkáme lid popelnicových polí (spalovali totiž své mrtvé a ostatky ukládali do uren z pálené hlíny, kterým se dřív říkalo popelnice). Teprve později se na severu objevili Germáni, na východě Slované, na západě Keltové a další etnika.

Nález několika střepů z konce doby bronzové není žádnou vzácností, archeolog Brestovanský ze Severočeského muzea v Liberci ale věděl, že se vyplatí být ve střehu. To místo na kraji Příšovic nedaleko Turnova mohlo skrývat leccos zajímavého. Bylo jasné, že bagr, který tu hloubil příkopy pro kanalizaci a další sítě ke stavebním parcelám, nesmí zůstat bez dozoru.

Brzy archeologové nalezli další hrob, který dokonce obsahoval celé, neporušené nádoby. Dávní obyvatelé těchto míst je dali mrtvému jako výbavu na poslední cestu. Brestovanský a jeho pomocníci začali tušit, že stojí uprostřed dávného pohřebiště.

Jenže parcely ke stavbě rodinných domků obec krátce předtím rozprodala soukromým…