Co když zbankrotuje jediná organizace, která drží pohromadě svět?

Když hrozí bankrot velkým podnikům a bankám, je to problém, který se netýká jen jejich zaměstnanců a možná ani dané země. Ale co když zbankrotuje jediná organizace, která drží pohromadě svět? Organizace, na jejíž půdě vznikla nejzákladnější pravidla, která civilizovala planetu po hrůzách dvou světových válek: konvence chránící civilisty v konfliktech i uprchlíky před násilím a útlakem, právo omezující moc států i zábory sousedních území.

„Hrozí finanční kolaps,“ varoval minulý týden v dopise velvyslancům všech 196 členských zemí OSN António Guterres, portugalský generální tajemník organizace s osmdesátiletou historií. „Závažnost situace, které čelíme, je mimořádná.“ Pokud se finanční tíseň způsobená dluhy členských států nevyřeší, musí v létě zavřít i slavnou centrálu v New Yorku. Rada bezpečnosti by se neměla kde scházet, zářijové Valné shromáždění by poprvé muselo být zrušeno. 

Jediným zdrojem financí OSN jsou právě povinné příspěvky členských států – jenže ty je přestávají platit. „Například v roce 2025 více než čtyřicet států vůbec neposkytlo předepsaný a odsouhlasený příspěvek, nebo ho neposkytlo v plné výši,“ říká Michal Broža, dlouholetý vedoucí pražské kanceláře OSN. Česko roční poplatek ve výši jedenácti milionů dolarů před týdnem zaplatilo, příkladné jsou i jiné státy Evropské unie, která celkem platí asi čtvrtinu rozpočtu OSN. Jenže ani dolar loni nepřitekl ze Spojených států, které podle pravidel vycházejících z ekonomické moci členských zemí mají platit více než pětinu rozpočtu. 

Země se pod vládou Donalda Trumpa snaží odstřihnout od světa: od organizací, institucí, pravidel, které z jejich pohledu zosobňují ideu „globalismu“, a tedy omezení moci národních států. USA v součtu s dluhy z předchozích let dluží dvě miliardy dolarů (pro srovnání, řádný rozpočet OSN je zhruba 3,5 miliardy). Spojené státy tak k bankrotu přibližují organizaci, která v USA sídlí a při jejímž vzniku hráli právě američtí politici klíčovou roli.