Jeden den v životě
Přežít pondělí je pro mne často náročné. Nejsem ranní ptáče. Vstávám po několika cvicích v posteli dost nerada, ale musím. Zapnu si rádio, poslouchám jedním uchem, vařím snídani a při čtení novin ji sním. Dnes musím spěchat! Pofackuji domácnost, nafilmuji trochu pořádek.
Přežít pondělí je pro mne často náročné. V pondělí mám už mnoho let pravidelně němčinu. Dvě hodiny od třinácti do půl patnácté. Snažím se nezapomenout to, co do nás za války ve škole natloukli. A také je to jediná řeč, kterou se domluvím se švagrovou, Anglofrancouzkou. Mnoho týdnů v roce vedu o pondělcích také kurz opakování středoškolské matematiky. Toto pondělí bylo bohatší ještě o nový případ u Obvodního soudu pro Prahu 7, kde jsem přísedící.
Nejsem ranní ptáče. Vstávám po několika cvicích v posteli dost nerada, ale musím. Zapnu si rádio, poslouchám jedním uchem, vařím snídani a při čtení novin ji sním. Dnes musím spěchat! Pofackuji domácnost, nafilmuji trochu pořádek. Nejhorší je vhodně se ustrojit při letošním počasí. Pod talárem není vidět, co mám na sobě, při němčině to také není důležité, ale v posluchárně není jedno, co má kantor na sobě. Z mnoha důvodů. Nekazit posluchačům vkus, nepůsobit staromódně, a hlavně je nerozptylovat!
Po snídani je třeba alespoň trochu promyslet program opakování matematiky, sbalit skripta, materiály k soudu, učebnici němčiny a domácí úkol, trochu jídla, na oběd doma nebude čas. Nic nezapomenout! Brýle, klíče, hodinky, peníze, zuby, legitku, hřeben. Doma zhasnout, zavřít plyn, zamknout.
Tentokrát byla městská doprava výborná. K soudu chodím včas. Pocit, že by na mne čekal předseda senátu, druhý přísedící, státní zástupce, advokát obžalovaného, někdy tlumočník a muži vězeňské služby, mi pomáhá k dochvilnosti. Dnes mám…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.