2006/1

Vážené dámy, vážení pánové,
náš redakční kolektiv si vám dovoluje popřát hodně zdaru v roce 2006. Pokud jste nám poslali názor, kritiku, nebo dokonce chválu, velmi děkujeme, ohlas čtenářů je pro nás v každém případě důležitý.

Na Nový rok začal v Norsku fungovat světový experiment. Tamní akciové firmy kotované na burze musí ve svých vedoucích grémiích zaměstnávat nejméně 40 % žen.

Kdykoli se dostane na svobodu rukojmí držené teroristy, bývá to důvodem k radosti – byť tato radost někdy překrývá ústupky únoscům.

V Kalmycku, jediném buddhistickém regionu Evropy, si prezident neláme hlavu tím, že přesluhuje ústavní termín. Důležitější jsou vztahy s Kremlem.

Stále více žen po celém světě opouští své domovy s cílem najít práci v zahraničí. Fenomén, kterému teoretikové začali přezdívat femmigrace.

„Vždyť ani nevíme, co se v ústavě píše,“ smáli se před referendem horníci na východě Konga a o mnoho lépe na tom s informacemi nebyli ani studenti v metropoli Kinshase: „Je škoda, že musíme hlasovat o mystickém dokumentu, ale co nám zbývá,“ řekl agentuře AFP mladý právník Edouardin Mputu.

George W. Bush se těsně před Vánoci ocitl opět pod palbou kritiky. Tentokrát pro tajné prezidentské nařízení, které umožnilo odposlechy a další formy dohledu nad americkými občany i návštěvníky USA podezřelými z terorismu, a to bez soudního souhlasu.

Za mého dětství bývali rodiče o Silvestru někde na flámu. Já jsem zatím doma poslouchala z rádia socialistické estrádní šprýmy, bylo mi velmi smutno a věřila jsem, že se někde beze mne odehrává úžasná slavnost.

Jen málokde na východě se stalo, že by budova symbolizující komunistickou totalitu byla po pádu železné opony zbořena a na jejím místě vyrostla kopie zámečku, který tu stával kdysi.

Spojené státy nedávno opět rozhýbal spor mezi zastánci Charlese Darwina, podle nichž se lidstvo přirozeně vyvinulo z nižších forem života, a jeho odpůrci, kteří věří, že bylo stvořeno s nějakým inteligentním záměrem.

Zajímavé dokumenty a filmy pro tento týden.

To nejlepší z filmů pro tento týden.

Ta nejlepší hudba pro tento týden.

Advokát dospělého křesťanství vydává další bestseller. Tomáš Halík má v Česku dlouhodobě pozici duchovní celebrity.

Přívlastky „kontroverzní“ nebo „šokující“ padají v kulturním prostředí tak často, že ztratily pádnost. Škoda. Dnes už víme, že jsme si je měli šetřit.

Nestor folklorní redakce Českého rozhlasu v Brně Jaromír Nečas zúročil na stará kolena své zkušenosti a pustil se do vlastní desky. Povedla se.

Che Guevara fascinuje všechny. Každého jinak. Někoho fascinuje, jak takový retro rebel může pořád ještě někoho fascinovat, jiného doopravdy zajímá, co za všemi těmi potištěnými tričky s vousáčem vězí.

Dopisy od našich čtenářů.

Někteří pozorovatelé a politici tvrdí, že EU prochází systémovou krizí, která nemá snadné řešení. Jiní zase vidí současné problémy jen jako jedno z mnoha klopýtnutí na dlouhé cestě.

Zatímco Američané staví svůj sen na pracovní morálce, Evropané na kvalitě života. A v tom vidí Rifkin jeho největší přednost.

Ač to ještě není jisté, hezký dárek pod stromeček nejspíš dostalo několik druhů živočichů, kterým se u nás moc nedaří.

Klimatická bilance roku 2005 je celkem dobře známa – jednalo se o jeden z nejteplejších roků od počátku instrumentálních měření, tedy zhruba za posledních 200 let, došlo v něm k největšímu počtu tropických bouří za posledních několik desetiletí a škody pojišťoven způsobené klimatem byly vůbec největší za celou pojišťovací dobu.

Klimatologové zveřejnili zprávu, že rok 2005 překonal dosavadní rekord roku 1998 a stal se nejteplejším rokem známé historie. V Kojčicích padaly kroupy velké jako vejce.

Jana Hybášková (40) se narodila v Praze, část dětství prožila v Alžírsku. Vystudovala arabistiku na FF UK, po převratu začala pracovat na ministerstvu zahraničí (ředitelka blízkovýchodního odboru), později působila jako velvyslankyně ve Slovinsku a Kuvajtu, kde během druhé války v Iráku patřila k nejvýraznějším diplomatům.

Přípitky jsou vypity, projevy proneseny a řadu předsevzetí silvestrovské noci už stačil vzít ďas: je tu opět nový rok, tentokrát opatřený číslicí 2006. A my se znovu jako už tolikrát předtím snažíme nahlédnout, jaký bude.

Píše se květen 2000. V Praze na rohu Václavského náměstí poklusává skupinka postarších běžců. Vicepremiér Vladimír Špidla v teniskách, vytahaném tričku a červených plandajících trenýrkách, vedle něj trochu lépe vypadající Zemanův mluvčí, dnes europoslanec Libor Rouček, a ministr zdravotnictví Bohumil Fišer.

Když se v květnu 2004 rozšířila Evropská unie o deset nových členů, bylo zřejmé, že Česko a další nové členské státy již nemají na vybranou, zda vstoupí či nevstoupí do eurozóny.

Vypadá to jako klasická česká groteska: policie vyhlásila pátrání po jednom z největších českých boháčů Tomáši Pitrovi, který přitom nerušeně telefonuje s tuzemskými novináři z lyžařského pobytu v Alpách.

Kdo je největší český ekonom a jak to změřit? Než dojde ke shodě nad těmito otázkami, to ještě nějaký čas potrvá, nicméně první pokus o odpověď máme nyní čerstvě za sebou.

Vede se o nich jedna z nejdůležitějších debat současnosti. Pro jedny jsou překážkou pokroku a štěstí a musí padnout, jinak padne tato země. Pro druhé jsou naopak zdí chránící samu naši existenci před nepěkným koncem.

Četl-li nějaký mírový aktivista čerstvou Národní zprávu o kontrole exportu zbraní, měl z ní určitě radost. Zdejší společenští i političtí idealisté prosazovali hned po listopadu 1989 útlum zbrojařského průmyslu a konec dodávek podezřelým režimům či do konfliktních oblastí.

Před rokem odešel Vladimír Špidla řídit Evropu a je na čase podívat se, jak se mu při tom daří.

Nefalšovaný zázrak se stal před Vánoci v Jihlavě. Do běžného čtyřpokojového bytu na ulici kapitána Jaroše se najednou přistěhovalo 965 nových nájemníků z celé republiky.

Myslet si, že aféra s prodejem zkažených potravin už patří do historie, je omyl. Alespoň podle vyprávění ženy, která léta pracuje ve zdejším velkém supermarketu.</

Úzkou uličkou Nový Svět pod Pražským hradem se přes zákaz vjezdu řítí mohutný džíp. Do cesty se mu postaví drobná dáma: „Neprojedete! Tady je to jen pro lidi!“ Z okýnka vykoukne ministr kultury Vítězslav Jandák.

Když krátce před koncem roku náhle české země zasypal sníh, stala se úžasná věc: bílá nadílka přinutila zdejší řidiče k opatrné jízdě v mezích pravidel. To stojí za záznam.

U politické propagandy nezáleží na tom, zda je pravdivá, ale jak je účinná, prohlašoval klasik oboru Joseph Goebbels. Osvědčilo se mu vytrvale opakovat nehorázné lži. Tvrdil, že se tak stávají pravdou, i v tom však lhal.

Porodit dítě a starat se o ně bude od letošního roku o něco příjemnější. Zásluhu na tom má razantní zvýšení porodného a rodičovského příspěvku. Pro rodiče to zní jako dobrá zpráva, kdo by nechtěl peníze, pokud mu je nabízejí.

Když byl otec dvacetileté Iráčanky Zahry zavražděn v Bagdádu, rozhodla se vyrazit za svými příbuznými do Německa.

Hubert Ripka si za první republiky vydobyl zvláštní postavení. Ačkoli byl parlamentním zpravodajem Národního osvobození a později zahraničním redaktorem Lidových novin, fungoval zejména jako informátor Hradu a především Černínského paláce.

V české politice se v posledních měsících vše počíná a řídí průzkumy veřejného mínění. Jejich důkladná analýza, jak politici věří, povede k vítězství ve volbách.