0:00
0:00
Obálka vydání 6/2005
6/2005 • 6.–13. 2. 2005

2005/6

Kultura

Mimochodem

Viktor Šlajchrt

Báječná jízda s Ho Či Minem

Jaroslav Pašmik

Tady máte nové bohy

Viktor Šlajchrt

Obludná sebezobrazení totalitních režimů minulého století neztrácejí ani dnes svou divnou přitažlivost. O Leni Riefenstahlové, jež nejvíc proslula propagandistickými filmy z Hitlerovy třetí říše, jsme nedávno psali v souvislosti s její úspěšnou výstavou v pražské Galerii Louvre. Nyní se v Praze můžeme pro změnu seznámit s pozoruhodným výběrem agitačních plakátů komunistického režimu, jak sovětských, tak i československých. Výstava Moc obrazů, obrazy moci s podtitulem Politický plakát a propaganda potrvá v Galerii U Křížovníků potrvá do 30. března.

Lovec knih doplatil na úspěch

Petr Třešňák

Experiment s gorilím samcem

Tomáš Weiss

„V dnešním městském prostředí přežije jedině ten, kdo je schopný žít sám. Žádný partner, žádné platby bývalému. Sledoval jsem manželství svých rodičů. Už když jsem byl ve třetí třídě, pochopil jsem, o co jde. Věděl jsem, že se nikdy neožením. Muže to oslabuje. Okamžitě se jim to vymkne z ruky.“ Pasáž z právě vydané knihy Henryho Rollinse (1961) Nejsem tu moc často? dokládá, že nechat se ze slabosti ovládat jinými je pro tohohle amerického hudebníka opravdu nesnesitelná představa. Silácké řeči? Navenek sice tahle potetovaná hromada svalů může působit jako prosťáček, Rollinsovy prózy však odkrývají velmi inteligentního muže, který otěže vlastního života třímá pevně jako málokdo.

Zahraničí

Svět kolem

Zbyněk Petráček

Černá vyhrála nad modrou

Barbara Tóth

Guvernátor napíná svaly

Pavel Černý

Arnold Schwarzenegger stojí před největší zkouškou své dosavadní politické kariéry. Republikánský guvernér státu Kalifornie se pustil se do otevřeného křížku s demokraty ovládaným Kongresem. Pohrozil zákonodárcům, že pokud urychleně neschválí jeho reformy, které mají nejlidnatější zemi Spojených států zbavit astronomických dluhů, obejde je a nechá o svých návrzích hlasovat občany v referendu.
Ačkoli jde o troufalý krok, který nemá v amerických dějinách obdobu, a ačkoli je Kalifornie tradiční baštou demokratů, má „Guvernátor“ – jak se Schwarzeneggerovi s oblibou přezdívá – nemalou naději na úspěch. Přes svůj poněkud neortodoxní styl vládnutí se totiž těší nebývalé popularitě a podařilo se mu zatím prosadit prakticky všechno, co si zamanul.

Bouře pod střechou světa

Jakub Wolf

Ruští veteráni vyšli do ulic

Jakub Dospiva

Poprvé, ale po čtyřech letech

Nataša Dudinská

Osm milionů statečných

Měl to být den plný krveprolití. Místo toho proběhly irácké parlamentní a regionální volby v relativním klidu. Necelých čtyřicet obětí, které si vyžádaly pumové útoky a přestřelky v den voleb, není nic, co by v dnešním Iráku někoho vyvedlo z míry. Ačkoli výsledky ještě nejsou známy, podle většiny odhadů dorazilo k volbám zhruba 8 milionů Iráčanů, tedy 60 procent obyvatel.

Domov

Připomeňme si

Marek Pokorný

Zítra se bude stavět všude

Jana Neumannová

V samém centru Prahy se schyluje k stavitelskému průlomu. Magistrát v minulých dnech povolil – i přes nesouhlas památkářských institucí – na Malé Straně postavit dům se čtyřmi luxusními byty a velkými podzemními garážemi. A to na parcele, kde od nepaměti nestál žádný obytný objekt. Podle zneklidněných památkářů to je nebezpečný precedent v čase, kdy v historickém centru stále ubývá volných prostranství a půvabných plácků. „Může se stát, že se zanedlouho přesune stavební činnost i na Kampu. Památkáři nebudou mít argumenty, kterými by investory zastavili,“ obává se hlavní pražský konzervátor Josef Štulc.

Emmerová je nejlepší

Hana Čápová

Šest milionů pro paní Šárku

Jaroslav Spurný, Jana Neumannová

Premiér Stanislav Gross ještě nestačil vysvětlit, kde si vlastně půjčil chybějící milion na nákup svého bytu, a už jej pronásleduje další finanční záhada.
„Všechno je čisté, všechno je v pořádku, ale víc vám k tomu neřeknu. Mám s novináři špatné zkušenosti,“ odpovídá na otázky Šárka Grossová.

ČSSD se barví do zelena

Silvie Lauder

Po lidovcích začal s předvolebními námluvami další člen vládní koalice – ČSSD. Zatímco křesťanští demokraté chtějí jít dál s opozičním modrým ptákem, sociální demokracie navazuje na sen svého minulého předsedy Vladimíra Špidly o rudo-zeleném spojenectví.

Na Šumavě se válí zlato!

Eliška Bártová

Ministr obrany Karel Kühnl ohlásil, že v Česku možná už brzy vznikne obrovský zlatý důl. Jeho nenápadné větičky – „armáda nechá prověřit potřebnost všech svých pěti výcvikových prostorů“ – si laikové v novinách sice téměř nevšimli, do žil informovaných však vlila adrenalin nadějí i velkých obav. Jedni přitom sní o bohatství ležícím dosud ladem na desítkách tisíc hektarů volné, nezastavěné přírody, druzí tonou ve strachu ze škod, které cesta k tomuto bohatství přírodě přinese. Oba tábory už zkřížily kordy v souboji o výcvikový prostor Boletice na jihu Čech. Se svými 21 tisíci hektary je sice druhým nejmenším, unikátní poloha u šumavského parku a blízkost rakouské hranice z něj ale dělá místo, které stojí za hřích.

Komentář

Sto let Jana Zahradníčka

Miloš Doležal

První nanolék je tady

Josef Greš

Jak změnit přijímačky

Daniel Münich

ČSSD potřebuje nového šéfa

Erik Tabery

Minulé dny mohly vstoupit do historie jako chvíle, kdy se sociální demokraté odhodlali k modernizaci. Sice dílčí, nesmělé, ale aspoň k nějaké. Místo toho se spíše zapíší okamžikem, kdy se nejmladší český premiér rozdivočil tak, že vytrhával novinářům papíry z rukou, a kdy třikrát trapně měnil vysvětlení, kdo mu půjčil na byt. A v tomto čísle Respektu se odhalují ještě závažnější informace o účtech Grossových (viz str. 5). Už i v ČSSD zaznívají hlasy, jestli takový člověk má stát v čele strany a zda na blížícím se sjezdu nezvolit někoho „průhlednějšího“.

Ve hvězdách

Marek Švehla

Nemalujte čerta na zeď

Zbyněk Petráček

Irák a George Bush působí jako siamská dvojčata. Ukázaly to nejen volby americké na podzim, ale ještě více irácké minulou neděli. Z jejich vyznění projevil George W. nelíčenou radost a přeformuloval kvůli nim tradiční Zprávu o stavu Unie.
Před třemi lety to vypadalo tak, že americký prezident spadl do boje úplně po hlavě: 11. září nečekal věru nikdo. Před dvěma lety zase tak, že si cosi umanul: vpadl do Iráku s argumentem zakázaných zbraní, který se brzy vyjevil jako bublina. Teprve nyní prochází Bush testem, který doloží, zda nastoupená cesta přináší plody.
Byly irácké volby úspěšné? Na jasnější odpověď budeme čekat déle než oněch příslovečných sto dnů, ale leccos lze pozorovat už teď, bez znalosti přesných výsledků. Přinejmenším jedna věc je jistá. Volby proběhly bez zvláštních násilností a dostavilo se k nim více lidí, než se čekalo. Ti, kdo malovali čerta na zeď, se mýlili.