Editorial
Editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, v rámci naší redakční koncepce se snažíme popisovat celostátní události a trendy. Místní problémy obvykle rozebíráme jen proto, abychom upozornili na nějaké obecné problémy, které mohou zajímat i lidi z jiných částí země. Někdy je ale případ z jednoho konkrétního města tak zajímavý a důležitý, že snese dlouhý článek. Tak je tomu podle našeho názoru i v případě úředníka pražského magistrátu Jiřího Musálka. Z popisu své práce má chránit pražskou památkovou zónu, přitom se ale sám stal jejím největším ničitelem – a jeho nadřízeným je to jedno. Čtěte náš <A HREF="http://respekt.cz/c1-36250620-jak-se-hrabe-v-ceske-dzungli">článek na straně 4</A>. V <A HREF="http://respekt.cz/c1-36250800-zhuleni-hipici-koncime">rubrice Téma</A> vám nabízíme analýzu politické situace v USA. Ani nynější problémy prezidenta Bushe by neměly zastavit tamní, pro Evropany znervózňující trend, kterým je dlouhodobý vzestup konzervativců. Pokud budete mít chuť, zúčastněte se <A HREF="http://www.respekt.cz/diskusniforum/prehled.php">debat</A> na našich webových stranách. Scéna
Mimochodem Knihy Co se děje ve světě Divadlo Televize Kulturní tip Přestože <B>Bob Dylan</B> na rozdíl od mnoha svých vrstevníků nedělá zhola nic pro to, aby dokázal, že zůstává věčně mlád, mluví se o něm neustále. Respekt nedávno referoval o novém dokumentárním filmu Martina Scorseseho z Dylanova mládí, příští týden nás však čeká tolik příležitostí, že je nutné amerického písničkáře připomenout ještě jednou. Kultura
Bushův stratég v úzkých Jen málo politických konzultantů se může pochlubit takovým zájmem médií jako Karl Rove, hlavní poradce amerického prezidenta. Právě jemu je totiž přisuzováno autorství volebních strategií, bez nichž by se George W. Bush nikdy nemohl pyšnit dvěma triumfy. Rove stojí za termínem „soucitný konzervatismus“, na němž Bush založil svoji kampaň v roce 2000, i za strategií „prezidenta-ochránce amerických hodnot“, která mu vyhrála loňské volby. Jenže teď se stal Rove cílem kritiky i v samotném republikánském táboře. Proč vlastně? Dopisy
Dopisy Diskuse
Václavák jako magnet Minulý týden
Minulý týden Na českých hřbitovech slavili živí svátek Dušiček. Ministerstvo hospodářství zvýšilo svůj odhad růstu tuzemské ekonomiky ze čtyř na 4,8 procenta. Půl Primy ovládla švédská Modern Times Group. Po letech odmítání a žalob začaly nemocnice zveřejňovat své dosud tajné informace, s jakým úspěchem a jak kvalitně léčí. V Lednici natáčela Mia Farrowová. Civilizace
Hitparádu géniů vyhrál Chomsky Má to být člověk, jehož myšlenky nejvíce hýbou světem. Ve své branži patří ke špičce a krom toho ještě zásadně ovlivňuje celospolečenskou debatu. Prostě vůdčí intelektuál planety. Právě takového se letos na podzim rozhodl najít prestižní britský měsíčník Prospect ve spolupráci s podobným periodikem Foreign Policy. Přes dvacet tisíc čtenářů, kteří vybírali z nabídnutého seznamu jmen, rozhodlo kupodivu jednoznačně – oním myslitelem dneška je lingvista a neúnavný kritik Spojených států Noam Chomsky. Nejen on, ale i stovka mužů a žen, kteří skončili za ním, nám dává dobrou představu, jak současný svět přemýšlí. Kaleidoskop De Gaulle stále vládne Rozhovory
Krása je adrenalinový sport <hr /><B>Vladimír Kokolia</B> (1956<I>), český malíř z Moravy. Bydlí zčásti ve Veverských Knínicích, zčásti v Praze, kde je od roku 1992 vedoucím pedagogem Ateliéru experimentální grafiky na Akademii výtvarných umění. Uspořádal přes 80 samostatných výstav a podílel se na 300 výstavách společných. V roce 1990 se stal prvním laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, o dva roky později byl jediným československým umělcem zastoupeným na světové přehlídce současného umění Documenta v Kasselu. Píše eseje a recenze, publikuje na internetu (www.kokolia.cz), pořádá přednášky, veřejné diskuse, dílny a performance. Intenzivně se zabývá čínským cvičením tchaj-ťi; patří ke 20. generaci stylu rodiny Čchen. V příštích volbách kandiduje na rektora AVU.Vladimír Kokolia je ženatý, má tři syny.</I><hr /> Téma
Zhulení hipíci, končíme Kdy už konečně dostane Amerika rozum, pošle arogantní konzervativce do háje a zvolí si někoho normálního? Podobnou otázku si klade nejeden Evropan, ale naivně. Z pohledu z Ameriky jsou normální ti, kteří dnes ve Washingtonu vládnou. S tím je nutné se smířit. Podle řady prognóz žádné „lepší“ v příštích letech nebude. Úspěch konzervativní Ameriky má totiž pevný základ, který by mohl zajímat i obyvatele starého kontinentu. Zahraničí
Svět kolem Sněm zasloužilých mudžáhidů Diválí jako obvykle Platzeck na čelo SPD Budoucnost? Spíše nejistá než otevřená Ramadán končí v Clichy Dramatické události, které proměnily předměstí Paříže v dějiště téměř guerillové války mezi radikálními skupinkami mládeže a policií, názorově rozdělily francouzskou vládu i společnost. Jedni mají za to, že zásah státu je reakcí na kulminující agresivitu výrostků a nezvladatelnost situace na předměstích, druzí se domnívají, že situace je naopak důsledkem politiky státu, který s těmito lidmi jedná jen pomocí obušku, pout a slzného plynu. Ekonomika
Boj o ruzyňský poklad Stává se to tu běžnou praxí: stát halasně roztroubí, že chystá velký kšeft. Ale místo toho, aby si ho včas pojistil, například skoupil pozemky, které k tomu kšeftu jsou potřeba, tak si je nechá proklouznout mezi prsty. A když s údivem zjistí, že mu je někdo vyfoukl, následuje pomsta – nikoli ovšem na vinících, kteří pozemky neohlídali, ale na těch, kdo tu půdu vlastní. Jedna taková msta proběhla právě teď: tuzemští zákonodárci zákonem rozhodli, že vyvlastní majitele pozemků v okolí letiště Praha Ruzyně, kde má vyrůst nová přistávací dráha. Třikrát na okraj General Motors s nožem u krku Velká hongkongská šance Domov
Na Berlín ve stopách Mašínů Zaorálkův návrh a vrtulník ODS vzala na milost grosstapo Nový policejní prezident Vladislav Husák prohlásil, že se česká policie svými výsledky řadí mezi nejlepší sbory v Evropě. Ten výrok překvapil. Zdejším strážcům zákona nedůvěřuje podle průzkumů šedesát procent veřejnosti a sbor se v posledních letech zviditelňuje hlavně skandály: spoluprací se zločinci, posluhováním politikům, korupcí. „Jeden z nejskvělejších sborů kontinentu“ opouští kvůli nespokojenosti s jeho stavem ročně tisíce mladých policistů. Právě pro tyto výsledky se pád předchozího prezidenta Jiřího Koláře všeobecně považoval za šanci ke změnám a čekalo se, s jakými recepty jeho nástupce přijde. Teď to začíná být jasnější. Připomeňme si Jak se hrabe v české džungli Českem letí zvěst o zlatém dole ukrytém kdesi pod Hradčany, jehož obrovské bohatství si už léta cpou do kapes vlivní úředníci. Muži na radnici hlavního města ale všechna nařčení odmítají s jednoduchou výzvou – ukažte důkazy. A ty nikdo nemá. Existují jen náznaky, které po sobě nechávají někteří z údajných zlatokopů. Asi nejvýraznější stopou na tomto poli je příběh pražského památkáře Jiřího Musálka a jeho malostranské rezidence. Komentáře
Glosa Ve hvězdách Akcie ČEZ: nekupovat Jsme v kapitalismu a komu se to nelíbí, ať si koupí jejich akcie. Tak znělo minulý týden doporučení deníku Hospodářské noviny na okraj zprávy o tom, že ČEZ ohlásil pro letošní rok rekordní výši svého zisku. Pokud ale liberální komentátor liberálního deníku připouští u svých čtenářů nad úspěchem přední české firmy nějakou nelibost, už to samo o sobě věští nějaký problém. ČEZ skutečně není běžný podnik, nad jehož vydělanými penězi by panovalo všeobecné nadšení, a celá věc stojí za podrobnější pohled. Bude vládnout Rychetský Každým dnem se zdá pravděpodobnější, že po parlamentních volbách vznikne velká koalice ODS a ČSSD, nebo menšinový kabinet sociálních demokratů s podporou KSČM. Ať už to dopadne tak nebo tak, vzroste ještě více vliv Ústavního soudu, podobně jako tomu bylo v éře tzv. opoziční smlouvy. Je tedy dobré se podívat, jak si vlastně tato instituce pod vedením Pavla Rychetského vede. Přílohy
Týden a věda Vyhledávání
Výsledky vyhledávání
Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.