Glosa

Minulý týden došlo v dějinách naší části Evropy k převratné události: maďarská a rumunská vláda zasedly v Bukurešti ke společnému jednání. Proběhlo tak první setkání kabinetů, které by se mělo v budoucnu pravidelně opakovat. Obě strany se netají tím, že jednají podle vzoru francouzsko-německého usmiřování.
Vztahy Maďarska a Rumunska si s odvěkými spory národů u obou břehů Rýna v ničem nezadají. Maďaři stále smutní nad rozpadem svého historického státu po první světové válce a vadí jim popírání práv početné maďarské menšiny v rumunském Sedmihradsku. Rumuni je naopak stále podezírají, že chtějí zpátky ztracená území.
Na hodnocení historie se obě vlády neshodly ani teď. Prostě tuto otázku zatím odsunuly. Oba kabinety raději podepsaly praktické dohody o otevření nových konzulátů, společném boji proti povodním, rozvoji infrastruktury či rumunském spolufinancování samostatné maďarské univerzity, která v zemi vznikla a zatím funguje pouze z toho, co dostane od Budapešti.
Zjednodušeně řečeno se Maďarsko i Rumunsko chovaly jako dvě celkem normální sousední země. Ale právě v tom spočívá nejslibnější posun.
Autor působí ve slovenském deníku SME.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
V Maďarsku vrcholí předvolební kampaň
Statisíce Maďarů vyrazily během nedělního státního svátku do ulic Budapešti. Jedni na podporu vládnoucí strany Fidesz a jejího předsedy, premiéra Viktora Orbána, druzí na pochod, v jehož čele šel Orbánův vyzyvatel, europoslanec Péter Magyar z opoziční strany Tisza. Šlo o největší politická shromáždění před parlamentními volbami, které čekají Maďarsko za čtyři týdny.










