Evropané o tom faktu neradi slyší, ale je to tak: setřídíme-li světové univerzity podle kvality (publikační a vědecká činnost učitelů, počet objevů, patentů či udělených Nobelových cen), pravidelně a drtivě vítězí americké ústavy nad zbytkem světa.
V rámci Evropy se pak nejlépe umisťují tradiční anglické školy: Oxford a Cambridge. Skóre kontinentálních zemí, zejména EU, je znepokojivě nízké. V žebříčku dvou set nejlepších světových univerzit, sestaveném nedávno britským deníkem The Times, se mezi prvními pětadvaceti nenachází žádná vysoká škola z kontinentální části Evropské unie. Čest starého světadílu zachraňuje jen ETH Zürich na 10. místě. Francouzská École Polytechnique zaujímá 27. místo. Co je příčinou tak dramatického rozdílu v akademické výkonnosti?
Vítej v cechu
Tradiční vysvětlení vychází z odlišnosti severoamerické a evropské kultury. Evropané mají tendenci vnímat školy jako instituce, kde se udělují nároky na lepší postavení. Evropský student očekává, že na závěr studia obdrží titul, který představuje oprávnění k výkonu určité profese. Majitel akademické hodnosti je přijat do „cechu“ a jako takový má nárok na privilegia z členství vyplývající.
Evropa se ovšem na vzdělání nedívala vždy tímto způsobem. Tento kulturní postoj spíše připomíná uspořádání, které panovalo v konfuciánské Číně. Systém vzdělání založený v roce 124 před Kristem císařem Wu-ti zahrnoval složitou strukturu zkoušek a akademických hodností,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
