Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Civilizace

Atomová elektrárna bez odpadu

„Jde o zásadní krok k ekologicky šetrné společnosti,“ prohlásila islandská ministryně obchodu a průmyslu Valgerdur Sverrisdóttir, když loni na jaře v Reykjavíku otevírala první stanici, u níž řidiči mohou načerpat místo benzínu vodík. Jedinou zplodinou, která totiž v elektromobilech při spalování hydrogenia vzniká, je destilovaná voda. Evropská unie minulou středu rozhodla, že udělá všechno pro to, aby na stejném principu vybudovala i „velkou energetiku“. Zatímco v současných atomových elektrárnách se energie získává štěpením jader uranu či plutonia, existuje i druhá – podstatně bezpečnější a ekologicky přijatelnější možnost. Návod je ve hvězdách, a to doslova. Právě ony totiž září díky energii uvolňované nikoli při štěpení, ale naopak při slučování atomových jader.

Fotografie: Jak ho přinutit, aby dával více energie, než spotřebuje? (Technici předvádějí fúzní reaktor na univerzitě v Princetonu.) Foto Profimedia.cz / Corbis • Autor: Respekt
Fotografie: Jak ho přinutit, aby dával více energie, než spotřebuje? (Technici předvádějí fúzní reaktor na univerzitě v Princetonu.) Foto Profimedia.cz / Corbis • Autor: Respekt

„Jde o zásadní krok k ekologicky šetrné společnosti,“ prohlásila islandská ministryně obchodu a průmyslu Valgerdur Sverrisdóttir, když loni na jaře v Reykjavíku otevírala první stanici, u níž řidiči mohou načerpat místo benzínu vodík. Jedinou zplodinou, která totiž v elektromobilech při spalování hydrogenia vzniká, je destilovaná voda. Evropská unie minulou středu rozhodla, že udělá všechno pro to, aby na stejném principu vybudovala i „velkou energetiku“. Zatímco v současných atomových elektrárnách se energie získává štěpením jader uranu či plutonia, existuje i druhá – podstatně bezpečnější a ekologicky přijatelnější možnost. Návod je ve hvězdách, a to doslova. Právě ony totiž září díky energii uvolňované nikoli při štěpení, ale naopak při slučování atomových jader.

Peron to zařídí

Myšlenka využít energii uvolňovanou při jaderné fúzi k výrobě elektřiny, není nijak nová. Objevila se už před druhou světovou válkou. Když se však v roce 1933 fyzikům Ernestu Rutherfordovi a Davemu Crockroftovi poprvé podařilo dosáhnout syntézy atomových jader v laboratorních podmínkách, nechali se slyšet, že ten, kdo doufá ve využití tohoto principu v průmyslové praxi, je nepolepšitelný snílek. Vývoj jako by jim dával za pravdu. Zatímco od výbuchu atomové bomby nad Hirošimou do spuštění první komerční štěpné jaderné elektrárny uběhlo pouhých devět let, v případě jaderné…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].