Jsme svědky zajímavého, ale znepokojivého jevu: Lidé si stále častěji přestávají uvědomovat dopad svých rozhodnutí, což zejména u politiků a odborníků může mít neblahé důsledky pro životy ostatních lidí. Současné psychologické výzkumy opakovaně dokládají, že až 80 % běžných aktivit dělá člověk automaticky, aniž by domýšlel, co svým jednáním způsobuje druhým lidem, společnosti, přírodě a svému životu.
Dědictví revoluce
Svým způsobem je to důsledek faktu, že generace, která vstupovala do dospělosti v šedesátých letech minulého století, se setkávala s tvrzením, že vyspělost civilizace zcela závisí na rozvoji informačních technologií a na proniknutí vědeckých objevů do všech průmyslových odvětví. Tato ideologie se schovávala za vznešeně znějící termín „vědeckotechnická revoluce“. Civilizační pokrok byl chápán převážně jako rozmach nových technologií výroby a dopravy. Již méně se hovořilo o lidské stránce tohoto pokroku.
Významnou výjimkou v České republice byla studie z roku 1966 Civilizace na rozcestí redigovaná Radovanem Richtou. Už její podtitul Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce naznačoval, že autorům – z nichž mnozí se v době po sovětském vpádu stali disidenty – šlo o to, uvést na pravou míru naivní přesvědčení, že technicky pojatá civilizace bude tím vysněným rájem na zemi, o kterém se tehdy proklamativně hovořilo jako o…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
