Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Téma

Armagedon v okurkové sezoně

Někteří současní historici rádi hovoří o „dlouhém“ 19. století, jež zahájila už Velká francouzská revoluce v červenci 1789, a „krátkém“ 20. století začínajícím až v červenci 1914 světovou válkou. První z nich by tak trvalo sto pětadvacet let, zatímco druhé pouhých pětasedmdesát – do rozpadu komunistické soustavy na podzim 1989. Tato vymezení jsou pochopitelně jen obrazná, ale mají něco do sebe, neboť epochy se kalendářem neřídí nijak otrocky. Válka, která započala právě před devadesáti lety, znamená opravdu historický zlom. Dodnes se přitom vedou zásadní spory o to, proč k ní vlastně došlo. Podiv historiků budí už jen podivná odměřenost, s jakou se oficiální místa, tisk i veřejnost v mocnářství stavěly k smrti následníka trůnu i jeho choti.

Fotografie: O prázdninách na Hané, když byla válka ještě v nedohlednu. ( Bedřich Opletal první zleva.) Foto: archiv Bedřicha Opletala • Autor: Respekt
Fotografie: O prázdninách na Hané, když byla válka ještě v nedohlednu. ( Bedřich Opletal první zleva.) Foto: archiv Bedřicha Opletala • Autor: Respekt

Někteří současní historici rádi hovoří o „dlouhém“ 19. století, jež zahájila už Velká francouzská revoluce v červenci 1789, a „krátkém“ 20. století začínajícím až v červenci 1914 světovou válkou. První z nich by tak trvalo sto pětadvacet let, zatímco druhé pouhých pětasedmdesát – do rozpadu komunistické soustavy na podzim 1989. Tato vymezení jsou pochopitelně jen obrazná, ale mají něco do sebe, neboť epochy se kalendářem neřídí nijak otrocky. Válka, která započala právě před devadesáti lety, znamená opravdu historický zlom. Dodnes se přitom vedou zásadní spory o to, proč k ní vlastně došlo. Podiv historiků budí už jen podivná odměřenost, s jakou se oficiální místa, tisk i veřejnost v mocnářství stavěly k smrti následníka trůnu i jeho choti. Skoro se zdá, jako by je nikdo nelitoval, i když vražda v Sarajevu zavdala bezprostřední důvod k rozpoutání snad nejhroznějšího konfliktu lidských dějin.

Svůj význam zřejmě má i skutečnost, že k sarajevskému atentátu došlo koncem června na samém prahu prázdnin. Rozhodování o budoucnosti lidstva v rakouské ministerské radě 7. července 1914 bylo na vážkách, ve prospěch válečníků možná rozhodla letní ochablost milovníků míru. I pak se ovšem rakouská diplomacie snažila konflikt lokalizovat, aby nezachvátil celou Evropu, jenže v čase dovolených se světoborné otázky projednávají obtížně. Na letní byty se ostatně v polovině července…

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].