Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Civilizace

Až přijde superman

Před šesti miliony roky měli lidé a šimpanzi společného předka. Dnes mezi nimi zeje propast oddělující člověka od zvířete. Jenže už v roce 1975 poukázali kalifornští genetici Mary-Claire Kingová a Allan Wilson na to, že jejich dědičná informace si je nápadně podobná. Jak je možné, že se geneticky bezmála totožní tvorové svými schopnostmi tak zásadně liší? Právě na tuto otázku se minulý týden na berlínské konferenci o lidském genomu pokusil odpovědět finský molekulární genetik Svante Pääbo.

mobrazek_693.gif
mobrazek_693.gif • Autor: Respekt

vobrazek_693.jpeg
Fotografie: Rozdělení lidstva může začít nenápadně, ale pak rychle nabrat tempo. Foto: Profimedia.cz / Corbis • Autor: Respekt

Před šesti miliony roky měli lidé a šimpanzi společného předka. Dnes mezi nimi zeje propast oddělující člověka od zvířete. Jenže už v roce 1975 poukázali kalifornští genetici Mary-Claire Kingová a Allan Wilson na to, že jejich dědičná informace si je nápadně podobná. Jak je možné, že se geneticky bezmála totožní tvorové svými schopnostmi tak zásadně liší? Právě na tuto otázku se minulý týden na berlínské konferenci o lidském genomu pokusil odpovědět finský molekulární genetik Svante Pääbo. Vytáhlý brýlatý vědec, který působí v lipském Ústavu Maxe Plancka pro vývojovou antropologii, patří ve svém oboru k absolutní světové špičce. Proslul například analýzou dědičné informace z kostí neandertálců, jejímž prostřednictvím dokázal, že tito robustní pravěcí lidé nepatřili k našim předkům. I proto bylo Pääbovo berlínské vystoupení očekáváno s velkým napětím. A ani tentokrát nezklamalo.

Spletité cestičky evoluce

Když 26. června 2000 oznámili genetici světu, že právě dočetli genom člověka, bylo jasné, že odpověď na otázku, co z nás dělá lidi, leží mezi písmeny genetického kódu našich nejbližších živočišných příbuzných. Není divu, že se vzápětí pustili do „čtení“ šimpanze, jehož dědičná informace se liší od lidské jen o 1,2 %. Jaké odpovědi následné srovnání přineslo?

Svante Pääbo zjistil, že za vznik řeči vděčí lidé změně v genu FOXP2, jehož opičí varianty se zbavili…

v16.gif
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

v16.gif
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 44 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte