0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí7. 11. 20033 minuty

Watergate po litevsku

Pobaltí – konkrétně Litva, Lotyšsko a Estonsko, tři postsovětské republiky u Baltského moře – se u nás velmi často hází do jednoho pytle, což zdaleka neodpovídá realitě. Projevilo se to právě před týdnem, když v Litvě, jinak jednom ze tří téměř vzorných pobaltských kandidátů na členství v NATO a EU (2004), propukl skandál týkající se bezpečnosti země, jejího vztahu k organizovanému zločinu a především letos v lednu zvoleného prezidenta Rolandase Paksase.

Litva se vymykala ze zaběhlých modelů sovětského světa už dlouho. Byla sice jednou ze tří baltských republik, které se po první světové válce osamostatnily ze jha ruského impéria, aby v něm v roce 1940 znovu zakotvily, ale jinak se výrazně liší. Jednak tím, že – na rozdíl od protestantského Estonska a Lotyšska – byla jediným regionem Sovětského svazu, kde v drtivé většině převládalo katolictví ve víceméně polském tradicionalistickém stylu. A také tím, že Litva se v agonii SSSR snad nejvehementněji domáhala samostatnosti. Vždyť jako první republika hned v březnu 1990 vyhlásila parlamentní deklarací obnovu nezávislosti. Nicméně o třináct let později se nyní o prvním listopadovém víkendu objevily informace, že litevský prezident Paksas je napojen na ruský organizovaný zločin. Přitom nešlo o bláboly bulvárního tisku, nýbrž o pasáže ze zprávy litevské tajné služby VSD, publikované v seriózním listu Respublika. Celý případ získal takovou rezonanci, že se mu věnuje i americká televize CNN.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc