Z minulého týdne
NATO poprvé oficiálně debatovalo o plánech některých evropských spojenců zřídit samostatný štáb jen pro EU. Schůzku iniciovaly USA, kterým se takový záměr hrubě nelíbí – americký velvyslanec při NATO Nicolas Burns jej označil za „největší hrozbu pro budoucnost Aliance“. Impulzem amerického hněvu se stal názorový posun Tonyho Blaira, který po setkání s Jacquesem Chirakem a Gerhardem Schröderem minulý měsíc v rozporu se svými předchozími komentáři připustil založení samostatného vojenského štábu nezávislého na NATO, k němuž otevírá cestu návrh evropské ústavy. Nynější debata aliančních velvyslanců uklidnila emoce, jednotné stanovisko NATO k ambicím Evropanů ale nepřinesla. Ani nemohla: diskuse je na začátku a země, které si nejvíce přejí samostatnou obranu bez Američanů – Francie, Německo, Belgie a Lucembursko – jsou také členy Aliance. Už v této chvíli však v debatě schází odpovědi na několik otázek. Například proč se evropští spojenci NATO a zároveň členové Unie nechtějí spokojit se stávající dohodou, která EU umožňuje vést vlastní vojenské mise bez účasti NATO coby organizace, ale s využitím všech jejích vojáků, zbraní a velitelské struktury? To by bylo jak efektivní, protože štáb NATO je zaběhlý, tak levnější. Vždyť který stát si může dovolit financovat dvě armády – jednu pro NATO, druhou pro EU –, když většina má problémy navyšovat výdaje na vylepšení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
