Třikrát na okraj

Ruská policie zatkla minulý týden přímo na nemocničním lůžku jednoho z nejbohatších mužů země Platona Lebeděva, šéfa finanční skupiny Metap, která vlastní největší ruskou olejářskou firmu Jukos. Viní ho, že ve státním koncernu na výrobu umělých hnojiv zpronevěřil před devíti lety 280 milionů dolarů. Den po zatčení si prokurátor předvolal ve stejné kauze nejbohatšího Rusa Michaila Chodorovského. Ruská i mezinárodní média si policejní zátah vysvětlují jasně: Kreml vyhlásil válku tzv. oligarchům (post-komunistickým magnátům). Prezident Putin se od prvního dne v úřadě netajil, že souboj s oligarchy je jeho prioritou. Prvními oběťmi se stali mediální magnáti Vladimír Gusinskij a Boris Berezovskij. Poté byl nějaký čas klid, který si pozorovatelé vysvětlovali jako nepsanou dohodu oligarchů s Kremlem: velký pardon za nemíchání se do politiky. Chodorovskij (donedávna Putinův osobní přítel) se objevil v hledáčku poté, co projevil otevřené politické ambice a začal veřejně podporovat protikremelskou liberální opozici – strany Jabloko a SPS. Ty se utkají se současnou vládní garniturou v prosincových volbách. Zatčení Lebeděva znervóznilo investory. Ač sám Chodorovskij v minulosti přiznal, že se v polovině 90. let choval „jako lupič“, nyní již několik let hraje podle pravidel západních byznysmenů a Jukos je pro investory jednou z nejatraktivnějších firem v Rusku. Všichni měli dojem, že zlodějny ze začátků ruského kapitalismu se už nepočítají. Teď se obávají, co bude…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










