V útulné ordinaci si lékař přátelsky povídá s pacientem. Letmým pohledem přitom občas zkontroluje obrazovku počítače, který právě zpracovává data o pacientově tlaku a teplotě a detailně analyzuje vzorek jeho krve i moči. Během několika minut je výsledek hotov a lékař může stanovit přesnou diagnózu. Pak si v databázi prohlíží pacientovu genetickou informaci a na jejím základě rychle navrhuje látku, která mu nejlépe pomůže vypořádat se s nemocí. Elektronickou poštou pak odesílá její strukturu do nejbližší lékárny, kde si tak pacient bude moci obratem vyzvednout svůj osobní, na míru přesně ušitý lék. Sci-fi z daleké budoucnosti? Ne tak docela. Návštěvy u lékaře takhle mohou vypadat už v době, kdy si dnešní novorozenci půjdou pro občanské průkazy.
Jehla v kupce sena
K optimismu opravňuje především revoluce, kterou v posledních letech do vývoje a přípravy léků vnášejí molekulární biologie, genetika a nové biofyzikální technologie. Zatím je sice ještě stále vývoj a výroba farmak časově mimořádně náročnou a finančně nákladnou záležitostí. Zdá se však, že změna už je na obzoru.
Jak vlastně vypadá současná praxe? Chemici obvykle v laboratořích připravují nekonečné řady molekul, které se mnohdy liší v jediném atomu; případně izolují aktivní látky z bylin a stromů užívaných v tradičním lidovém léčitelství. Účinky takto získaných preparátů pak testují na buněčných kulturách. Pokud…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
