Podpis nevadí, ale nezapomeňte
Jan Bubeník a Ivan Pilip těsně před svým propuštěním podepsali před shromážděnými diplomaty dokument, ve kterém se přiznali k nevědomému porušení kubánských zákonů. Proto se kubánskému lidu omlouvají a také uznávají, že Kuba má právo vymáhat dodržování vlastních zákonů a chránit svou suverenitu.Nešlo o zbytečně velký ústupek? Fidel Castro by sotva mohl oba Čechy držet v kriminále déle než do dubna, kdy se do Havany sjedou delegáti Meziparlamentní unie. Proč tedy výslovně uznávat autoritu zákonů sepsaných výhradně z toho důvodu, aby chránily diktaturu?Jak misi Bubeníka a Pilipa včetně jejich omluvy hodnotí sami Kubánci, se pokusila zjistit Společnost Člověk v tísni. Její členové oslovili řadu známých osobností, kteří bojují proti Castrovu režimu přímo na ostrově - socialistu Elizarda Sáncheze, křesťanského demokrata Oswalda Payu a novináře Raula Rivera - nebo z exilu - v USA Javiera de Cespedese a Franka Calzóna, ve Španělsku Carlose Alberta Montanera. Někteří z nich se navzájem nemají příliš v lásce, přesto se všichni shodli, že cesta obou Čechů věci svobody prospěla. Jejich proces totiž upozornil celý svět na represe a porušování lidských práv v policejním Castrově státě. Proti tomu je dokument, který Bubeník s Pilipem podepsali, pouhým cárem papíru: podpis byl přece vynucen. Castrovi odpůrci se shodují i na tom, že by nejspíš udělali to samé. Jedná se prý o zcela běžný rituál, kterému již nevěří většina Kubánců, včetně těch, kteří jsou přímo součástí establishmentu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
