Buďme kapitalisty
Nová předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová není v české politice žádnou novou tváří. Jedenáct let v parlamentech a stranických funkcích už jí dokonce vyneslo literární portrét. Spisovatelka Eva Kantůrková popisuje ve svém Památníku (1994) Marvanovou, jak jí utkvěla v paměti z popřevratové České národní rady: „Patřila ke skupině radikálů, jejichž hobby je očistné bičování společnosti. Viděla jsem ze svého místa na řečniště z boku, poslankyně Marvanová tam stála, drobná, křehká, v osmém měsíci těhotenství, s andělsky jemnou tvářičkou, a andělským hlasem zdůvodňovala tuto právnickou a protilidskou smyčku.“ Pozorovatelé, kteří se při debatě o lustračním zákoně hůře vciťují do kůže agentů StB, nemusí hned v Marvanové vidět jakobína. Se spisovatelkou ale určitě budou souhlasit v tom, že předsedkyně je emotivní žena a že své názory dovede razantně prosazovat. I když to není nová tvář, od jejího vstupu na trůn Unie svobody se možná dá něco nového čekat.
Až naprší a snížíte daně
Jak známo, Hana Marvanová kriticky pohlíží na výkon vlád Václava Klause, kterých byla sama v parlamentu oporou. Nelíbí se jí, jak brzy Klaus polevil v reformním tažení. Jako advokátka ví, kde českou justici tlačí bota, a naléhá proto na právní reformu - což je také jeden z deficitů pravicových kabinetů. Nahlas dala najevo, že do politiky nepatří fixlování ve stranických účtech. Přesto platí, že Marvanová by daleko radši šla do koalice s ODS a pochybným liberálem Václavem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
