0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Zahraničí27. 5. 20015 minut

Marxismus-kapitalismus

Začátkem devadesátých let byl Vietnam považován za probouzejícího se „asijského tygra“. Země s počtem obyvatel blížícím se sjednocenému Německu (přibližně 79 milionů), levnou a přitom relativně vzdělanou pracovní silou (gramotnost 88 procent) a nastartovanými reformami nabízela mnoho důvodů pro nadějná očekávání. Výsledek se ale od slibných vyhlídek poněkud liší. Ve velkých městech se objevily luxusní hotely a v ulicích se platí dolary stejně jako vietnamskými dongy, „tygr“ ale jako by ztrácel dech. Ve státním aparátu dál bují byrokracie a korupce, které odrazují zahraniční investory. Častým obrázkem jsou protivládní protesty. O to více pozornosti je upíráno k novému vůdci vládnoucí komunistické strany a tedy vedle prezidenta a premiéra i jednomu z nejmocnějších mužů země, Nong Duc Manhovi. Do čela strany byl zvolen před několika týdny.

Ho Či Minovy děti

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Výměna v partajním čele byla zajímavá už proto, že Nong Duc Manh je údajně nemanželským synem zakladatele komunistického Vietnamu Ho Či Mina. Nový komunistický vůdce tyto spekulace nepotvrdil ani nevyvrátil. Na otázky odpovídá obecnými frázemi jako „rodiče mi umřeli, když jsem byl ještě hodně malý“ anebo „my všichni jsme Ho Či Minovy děti“. Více než jeho rodokmen je důležité, co nového tento muž přináší. V očích Západu působí jako člověk, který by mohl rozhýbat zkostnatělý vládnoucí systém. Už během svého působení v čele Národního shromáždění předvedl, že na to má. Vietnamcům nabídl do té doby…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc