Situace je to neblaze známá. Každý rok obdrží několik desítek tisíc uchazečů o studium na vysoké škole zdvořilý dopis od děkanů fakult, že pro ně nemají místo.Zástupy odmítnutých středoškoláků se tak mohou přidat ke klientům českých úřadů práce. Statistiky Evropské unie přitom odhalují ostudnou skutečnost, že se Česká republika co do počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí řadí mezi evropskými zeměmi až na samý konec. Hlavní recept Světové banky a dalších mezinárodních organizací, jak otevřít vysoké školy více zájemcům, zní jednoduše: zavést školné a zajistit, aby si na ně mohl každý půjčit. Takovému řešení jsou nakloněni rektoři, souhlasí i banky, naráží však na poslední překážku, kterou je neochota vlády a zatím také parlamentu.
Cestou protinožců
Počet nezaměstnaných vysokoškoláků tvoří jen 2 % z lidí evidovaných na úřadech práce, středoškoláků je 16 % a zbytek připadá na zaměstnance bez maturit. Lidé si to uvědomují, o čemž svědčí stále rostoucí poptávka po vysokoškolském vzdělání. Nabídka však výrazně pokulhává. Před deseti lety bylo ke studiu na vysoké škole přijato téměř 52 % všech uchazečů, kdežto před třemi lety to už bylo jen 42 % zájemců. Také minulý rok uspělo v přijímacím řízení jen 45 000 ze 105 000 přihlášených a letos to podle předběžných odhadů bude podobné. Podle poslance Petra Matějů (US) by poptávku uspokojil dvojnásobný počet studijních míst. To by znamenalo zvýšit do čtyř let rozpočet vysokých škol z 9 na 14 miliard ročně.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
