Současná česká nabídka monografií o rozporuplné postavě generála Franciska Franka může některého čtenáře inspirovat k domněnce, že touto zdánlivě enigmatickou osobností španělských a evropských dějin jsou uhranuty především historičky. Brněnské nakladatelství Books vydalo v minulém roce studii britské badatelky Sheelagh Ellwoodové Franco - člověk, voják, diktátor, zatímco pražské nakladatelství Themis nabídlo letos zájemcům pod lapidárním názvem Franco mnohem obsáhlejší dílo další historičky, Francouzky Andrée Bachoudové. V prvém případě jde spíše o stručný životopisný přehled nevybočující z běžné názorové normy (podtitul je českého původu). Druhý případ je poněkud složitější, ale ani tato mnohem rozsáhlejší, informačně velmi bohatá a názorově členitější monografie neopravňuje k domněnce, že by se Franco právě mezi badatelkami těšil nějaké privilegované přízni. V tomto ohledu jde jen o ryze domácí shodu náhod, protože za českými hranicemi jsou také hojně vydávány a citovány ještě objemnější monografie britského historika Paula Prestona a španělského historika Ricarda de la Ciervy.
Dialektika protimluvu
V ohnisku zájmu Andrée Bachoudové je řešení otázky, kterou velmi dobře vystihuje úplný francouzský název Franco aneb úspěch obyčejného člověka. Je až dojemné, s jakým cílevědomým soustředěním se autorka pokouší předznačenou otázku jednoznačně zodpovědět, aby posléze skončila bezradným konstatováním, že jedním z rozporných dědictví Franka, jehož…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
