Komerční banka neměla majoritu
Se zájmem jsem si přečetla článek Platit, prosím (Respekt č. 33/2000). Chtěla bych však upozornit na zásadní nepřesnost. Společnost Tatra, a.s., není příkladem firmy, kterou financovaly banky angažované současně jako vlastníci. Zadlužení společnosti vzniklo v letech 1991 a 1992. V následující kuponové privatizaci se do struktury majitelů dostala skupina fondů, z nichž žádný však nedržel majoritní balík. Fondy Komerční banky nedržely podle dostupných údajů více než deset procent akcií. To znamená, že spojení banka-fond-úvěry v případě Tatra, a.s., bylo oprávněné. Od roku 1992 se společnost právě kvůli starým dluhům z doby před privatizací (2,8 miliardy u Komerční banky a další úvěr na tzv. trvale se obracející zásoby u Konsolidační banky) k novým úvěrům téměř nedostávala.
Eva Kijonková, tisková mluvčí Tatry Kopřivnice
Omyly Ivana Breziny
Dovoluji si reagovat na polemiku Stuchlíková: je čeho se obávat (Respekt č. 31/2000). Ivan Brezina svým článkem příliš nevybočuje z podivného džihádu, který již několik let se zvláštní zarputilostí vede proti ekologickým organizacím. Především k Sellafieldu. Se dvěma dalšími závody na přepracování vyhořelého jaderného paliva odpovídá za více než 90 % emisí radioaktivních látek v severním Atlantiku (Nyffeler et al. 1996). Hladina…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 24 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
