Kdo chtěl, mohl se u nás v posledních letech ponořit do četby některé z knih rakouského prozaika a dramatika Petera Handkeho, případně ocenit jeho sice začasté čtenářsky únavnou, leč i tak nepopiratelnou stylistickou bravurnost. Existuje však i jiný Handke než jen Handke coby autor souboru próz Tři pokusy, novel Dětský příběh a Číňan bolesti, románu Za temné noci vyšel jsem ze svého tichého domu či Handke coby tvůrce scénáře ke kultovnímu filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem. Kdo pozná onu druhou, českému čtenáři podle všeho jen málo známou tvář slovutného literáta, bude možná překvapen. Brilantní mistr slova Peter Handke je totiž na Západě už po několik roků figurou notoricky známou i většině literárních ignorantů. Důvod této všeobecné popularity: Handke se vskutku kuriózním způsobem angažoval v balkánském konfliktu a jeho postoje se nezměnily dodnes.
Volání po spravedlnosti
Vše začalo v lednu roku 1996, kdy většině světa bylo vcelku jasné, kdo je na Balkáně agresorem a kdo obětí. Zatímco i vrabci na střeše pěli ne neprávem písničku o vraždících Srbech a jejich zločineckých vůdcích, zveřejnil mnichovský list Süddeutsche Zeitung Handkeho text, který se postaral o všeobecné pozdvižení. Spravedlnost pro Srbsko zněl název této obhajoby, jejíž autor se v ní zároveň neuvěřitelně tvrdě obul do masových médií, která podle něho svým jednostranně protisrbsky zaměřeným zpravodajstvím překrucují realitu. V roce 1966 napsal Handke hru Spílání publiku,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
